Kapesné dostávají už prvňáčci. Oproti roku 2017 dávají rodiče více a dříve
Díky kapesnému získávají děti první možnost naučit se, jaká je hodnota peněz a jak s vlastními penězi hospodařit. Za posledních několik let se věk, ve kterém děti dostávají pravidelně první peníze, snižuje, zatímco výše kapesného naopak stoupá. Necelá jedna pětina rodičů, kteří mají děti mladší 18 let, jim žádnou “apanáž” nedává a více než tři pětiny dětí s tím, co dostanou, vyjdou. Vyplývá to z ankety, kterou provedla letos v květnu Československá obchodní banka.
Z oslovených rodičů dává kapesné 59 procent z nich. Přibližně čtvrtina považuje své děti ještě za příliš malé na pravidelný měsíční příspěvek a zhruba 15 procent rodičů svým dětem žádné kapesné dávat nechce. Hotově potom dává kapesné přibližně polovina, zatímco na účet ho převádí 30 procent z nich. Přitom vlastní kapesné naučí děti nejlépe, jak hospodařit s penězi. „Nakládat s vlastními penězi se nejvíce naše děti naučí tak, že dostanou určitou částku na vymezené období,“ komentuje výsledky ankety Stanislav Hötzl, který dochází v rámci projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy do tříd a přibližuje s ostatními kolegy dětem svět financí. „Doporučujeme dát i třeba menší obnos, ale určitě co nejdříve, jakmile dítě nastoupí do školky,“ doplňuje Hötzl.
Téměř dvě pětiny dětí dostávají kapesné jednou měsíčně, zatímco jednou týdně 13 procent a s jinou frekvencí téměř 2 procenta dětí. Mimořádnou finanční odměnu, například za úspěchy ve škole nebo pomoc v domácnosti dětem, dává 72 procent rodičů.
Výše kapesného roste s věkem dětí a lehce se zvyšuje i v průběhu času. Podle průzkumu pro Poštovní spořitelnu z roku 2017 dostávali tehdejší školáci na prvním stupni v průměru 100 až 150 korun měsíčně. Dnes dostávají předškoláci a děti na prvním stupni až 200 korun. Na druhém stupni se pak výše kapesného zvýšila z průměrných 238 korun na 300 korun. U středoškoláků a vysokoškoláků pak zůstává částka zhruba stejná kolem 700 korun, respektive více než 500 korun měsíčně.
První peníze v první třídě
Nejčastěji začínají rodiče vyplácet kapesné prvňáčkům. V první třídě dostalo poprvé kapesné zhruba 37 procent dětí. Druhým nejčastějším milníkem je nástup na druhý stupeň, kdy finanční příspěvek začalo dostávat téměř 29 procent školáků.
Zhruba desetina dětí začíná dostávat vlastní peníze dříve, a to již ve školce a naopak 4 procenta z nich mnohem později, a to až po dokončení základní školy. Zajímavé je i porovnání s rokem 2017, které ukazuje, jak se věk pro první kapesné snižuje. Tehdy začínali rodiče nejmladších dětí vyplácet kapesné sedmiletým dětem, zatímco v rodinách s nejstaršími potomky začali finanční příspěvky vyplácet až dětem jedenáctiletým.
S penězi naše děti vycházejí čím dál lépe
Přibližně 63 procent dětí s kapesným bez problémů vyjde. V roce 2017 mělo opakovaný problém vyjít s přidělenými penězi 12 procent dětí, zatímco letos má takovýto problém pravidelně jen 2 procenta dětí. „To, že se děti zlepšují, nás velice těší. Učitelům i rodičům pomáhají ve výuce finanční gramotnosti nejrůznější projekty i webové stránky, na druhou stranu se celkově finanční gramotnost Čechů zhoršila. My jsme se rozhodli nad rámec naše projektu nabídnout aplikaci Filip. Ta pomáhá jak ve výuce, tak rodičům doma. Na reálných situacích ukazuje, co se stane, když bez rozmyslu utrácíme nebo neumíme správně používat konkrétní produkty,“ uzavírá Stanislav Hötzl.
Foto: archiv
