Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

DětiSportZábava

130 let českého jachtingu – Začalo to u nás

Český Yacht Klub v sobotu 15. 4. 2023 pořádá oslavu u příležitosti 130 let výročí založení. Můžete se přijít podívat na Výtoň na náplavku Rašínova nábřeží, kde v prostoru mezi mosty Železničním a Palackého budou závodit děti na plachetnicích tříd Optimist, RS Feva, Cadet a ILCA 4. Děti můžete do závodu přihlásit zde: https://www.sailing.cz/kalendar/231103

Pozvaní hosté z ostatních jachtařských klubů z celého Česka i ze zahraničí mohou výroční regatu sledovat od 14:00 hodin z historické salonní rychlolodi Nepomuk. V 16:30 Nepomuk přepluje do ČYKu, kde bude v historické budově loděnice pokračovat oslava pro zvané.  Závodníci si užijí grilování a slavnostní vyhlášení vítězů.

Z historie
1893 – 2023 – 130 let od založení Českého Yacht Klubu
Jachting se v zemích koruny České začal rozvíjet ve druhé polovině 19. století jako doplněk trávení volného času zejména v nově zakládaných veslařských klubech. Ve V. K. Blesk (založen 1879) byla z podnětu všestranného sportovce Josefa Rösslera-Ořovského na podzim roku 1893 ustanovena samostatná jachetní sekce s názvem Český Yacht Klub.

Tehdy mělo dvanáct členů v klubu k dispozici sedm plachetnic a oplachtěných veslic. V následujícím roce byli do ČYKu přizváni i jachtaři z ostatních veslařských klubů, například Arnošt Bürgermeister nebo Škvor z Horomilů. ČYK získal první stanovy a vlastní vlajku. Na jaře roku 1895 pak i svoji první plovoucí klubovnu, se kterou se po odluce od V. K. Blesk odstěhoval roku 1898 od Smíchovského nábřeží do Podolského přístavu.

Rozvoj klubu vedl k opakovanému budování plovoucích kluboven, až po rozhodnutí postavit loděnici na pevnině, a tak od roku 1912 zdobí severní cíp ochranné hráze celodřevěná třípatrová budova sloužící svému účelu do dnešních dnů.

Od roku 1895 klub každoročně pořádal na Vltavě několik jachetních závodů a plaveb. V ČYKu se také rozvíjel vodní motorismus, plavectví, střelba do terčů a šerm a byl založen vodní skauting.

Během první světové války byl klubovna místem pro konspirační schůzky a jako první 20. října 1918 u příležitosti oslav 25. výročí založení zavlála na stožáru vlajka Českého království. V roce 1925 hostil klub členy Olympijského kongresu konaného v Praze. Díky houževnatosti zakladatele Josefa Rösslera-Ořovského se členové ČYKu účastnili olympijských her již v roce 1912. Olympiády 1924 a 1928 ukázaly potřebu stavět třídové lodě pro rozvoj námořního závodění. Z podnětu Josefa Rösslera-Ořovského a Vítězslava Pavlouska byla v roce 1929 založena Československá Yachetní Associace. Klub v té době pořádal mnoho výprav do zahraničí, a naopak hostil cizí delegace u nás.

Rok 1933 je poznamenám úmrtím zakladatele Josefa Rösslera-Ořovského, na jehož památku se ještě téhož roku začala psát historie jeho memoriálu – závodu pořádaného již devadesát let. Letos se koná 22.–23. dubna.

V následujícím roce začala spolupráce s jachtkubem Labud ve Splitu a stavba desetimetrové jachty Vltava, která vyhrála první mezistátní regatu O pohár primátora Baxy. V dalších ročnících si však Jugoslávci prvenství již vzít nenechali. Olympijské hry 1936 daly podnět ke stavbě okruhové lodní třídy O-jola, která se na mnoho let stala hybatelem rozvoje československého jachtingu a zároveň došlo k prvnímu překladu mezinárodních závodních pravidel.

Po osvobození v roce 1945 dochází k nebývalému rozvoji nejen klubového života, ale i ke vzniku jiných jachetních oddílů. U počátku některých z nich stojí i členové ČYKu. Díky tomu mohl klub téhož roku v Praze uspořádat první mistrovství ČSR, kde startovalo osmnáct lodí. K O-jolám přibývají další lodní třídy. Jako první Pirát (1950), jehož stavební plány dovezl Vítězslav Pavlousek ze závodů na Balatonu, následuje kajutová plachetnice Beluga, olympijský Finn a další. S nárůstem obliby lodní třídy Finn se do popředí dostává jméno Miroslava Vejvody, patnáctinásobného mistra republiky, olympionika 1964 a 1972 a mistra sportu.

Počátkem šedesátých let se čeští jachtaři vracejí na moře. Mezi nimi i ti z ČYKu. Švorčíkovi, Dvořákovi, Rösslerovi na zrestaurovaných plachetnicích Sv. Magdalena, Sv. Jiří a Anna křižují Baltské moře a majitelé Belug směřují na Jadran. Lodní třídy se množí zvláště od roku 1970, kdy se jachetní kluby zaměřují na trenérskou činnost s mládeží. Cadet, Optimist a Evropa se tak stávají nejpočetněji zastoupenými na československých vodách.

Český Yacht Klub se po revolučním roce 1948 musel přivtělit do zestátněného sportu a stal se součástí Tělovýchovné jednoty Slavoj Vyšehrad. Ke svému původnímu názvu se vrátil po roce 1989. Změnou režimu se otevřely důstojné podmínky pro československý jachting na mezinárodní úrovni. A tak můžeme na zahraničních závodech a světových mořích potkávat stále více jmen, které s sebou nesou příslušnost k nejstaršímu českému jachtařskému klubu, který je bezpochyby základním pilířem jachtingu.

Zdroj a foto: www.sailing.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *