Jiří Langmajer otevřeně o milostných scénách s herečkami, které nemusí. V poprcávání před kamerou jsem nejlepší, říká Adéla!

Televize Prima uvede v neděli šestý díl nového seriálu Vytoč mého agenta. V něm si sebe samého zahrají Jiří Langmajer a Gabriela Marcinková. Ztvární dva herce, kteří mají hrát lásku, přitom se nemůžou ani cítit. Jiří Langmajer takovou situaci zažil i ve skutečnosti mnohokrát. Co s tím dělal? Proč má radši práci na zahradě než dohady s herečkami? A co dalšího si připsal do scénáře? Premiérový díl seriálu Vytoč mého agenta sledujte v neděli 28. dubna ve 20.15 na Primě.

Unikátnost seriálu Vytoč mého agenta spočívá v tom, že v něm epizodní hvězdy hrají samy sebe a do scénáře se propisují některé jejich reálné zkušenosti. V šestém díle sami sebe zahrají Jiří Lagmajer a slovenská herečka Gabriela Marcinková. Autoři seriálu využili Langmajerovy pověsti náruživého herce s řadou avantýr na kontě a scénář jeho dílu postavili na tom, že si herec v minulosti s ledaským nesedl.

Příběh šestého dílu seriálu Vytoč mého agenta řeší problematický vztah dvou známých herců, kteří se setkávají v rolích milenců. Situace, kterou Jiří Langmajer velmi dobře zná. „Mně se to stalo v životě mockrát. Ale víc na divadle než u filmu. A je to strašně nepříjemný, když si herci nesednou. Myslím si, že lidi se budou rádi dívat na to, jak se herci škorpí, ale ve skutečnosti je to nesnesitelný. Nejen pro ně dva, ale i pro všechny kolem,“ přiznává Jiří Langmajer. A co s tím? „Nic. Buď je tam režisér, který si s tím nějakým způsobem poradí. Nebo si to musí vyříkat oni anebo je to, speciálně v divadle, dlouhotrvající trápení o desítkách repríz, během kterých trvá napětí,“ vysvětluje herec.

Radši budu sekat trávu než se dohadovat s herečkami
Jiří Langmajer se nijak netají tím, že se ve scénáři poznal. „Pochopitelně. Myslím si, že scenáristé záměrně psali to, co o mně ví. Něco jsem si tam i sám vymyslel. Třeba repliku, ve které se sám sebe ptám, proč jsem se radši nestal zahradníkem, protože bych se radši staral o trávu než se dohadoval s herečkama,“ přiznává bez mučení Jiří Langmajer.

Filmový prcálista no. 1
Milostných scén má herec na kontě nepočítaně. „Já jsem se tak jako proprcal českým filmem. Jednu dobu jsem s tím měl trošku vnitřní problém. Konzultoval jsem to s mojí milou ženou Adélou. Stěžoval jsem si jí, proč se pořád musím svlékat před kamerou, proč zrovna já, když nevypadám a nikdy nebudu vypadat jako Brad Pitt. A Adéla mi na to řekla, že je to proto, že to umím nejlíp. Tak proto se proprcávám,“ dodává Jiří Langmajer.

Více o seriálu Vytoč mého agenta: Co o hercích nevíme, ale oni a jejich herečtí agenti prožívají každý den? Seriál Vytoč mého agenta vypráví komediální příběhy z castingové agentury. V té je každý den plný pracovních i lidských nástrah: snaha uspokojit náročné potřeby hereckých hvězd, neustálý boj s konkurencí, komplikované osobní vztahy, které se často pletou do pracovních záležitostí – to vše musí tým agentury zvládnout, a obstát tak každý den v boji, který s sebou přináší mnoho absurdních a komických situací, stejně jako dojemných momentů a opravdových lidských dramat. Jedinečnost celého projektu doplňuje velmi zábavný model, ve kterém herecké hvězdy, které agentura zastupuje, hrají samy sebe.

Call My Agent nebo, chcete-li, Dix Pour Cent posbíral ve světě řadu prestižních cen a desítky nominací. Získal Globy za nejlepší televizní film i za nejlepší herecké výkony, má Mezinárodní cenu Emmy Awards za nejlepší komedii a celou řadu cen filmové a televizní kritiky.

JIŘÍ LANGMAJER jako Jiří Langmajer
Jiří, jaká je vaše úloha v seriálu Vytoč mého agenta?
Moje úloha je hrát sám sebe.

Takže v podstatě ani hrát nemusíte, že? V jakém poměru jste to skutečně vy vs. seriálová postava, která se jmenuje Jiří Langmajer?
Tak to bych byl úplně nejradši, kdyby mi pak řekli lidé, kteří to uvidí. Samotného by mě zajímalo, jak moc budou vnímat to, že je to hraná scénka, a jak moc zarezonuje, že jsem to vlastně já. Už mám jednu zkušenost s hraním sebe samého z internetového seriálu sKORO NA mizině, tam to bylo fantastický, a tak pevně věřím, že to bude tak dobře fungovat i tady.

Ale poznal jste se ve scénáři, že?
Pochopitelně. Myslím si, že scenáristé záměrně psali to, co o mně ví. Něco jsem si tam i sám vymyslel. Třeba repliku, ve které se sám sebe ptám, proč jsem se radši nestal zahradníkem, protože bych se radši staral o trávu než se dohadovat s herečkama.

Sekání trávy, to je vaše, to se ví. Stejně jako je tady zohledněna vaše vášeň pro doplňky stravy…
Ano, to budu právě točit teď, zrovna jsem se to učil nazpaměť, když jste mě vyrušili k rozhovoru.

Promiňte, ale to přece už jistě dávno zpaměti umíte, vždyť to prý zobete denně a v nemalém množství…
Když je vidím, vím přesně, o co jde a na co jsou, ale zpaměti bych se to učil týden. Mám jich hodně. A jsem na to pyšnej, budu dlouho živ.

A pak se v seriálu pochopitelně nemohla nezohlednit vaše (skoro by se dalo říct) specializace na milostné scény. Koneckonců sám jste o sobě mluvil jako o filmovém připrcávači…
Připracávač určitě nejsem. To hrozně snižujete moji celoživotní roli v českém filmu a televizi. Říkal jsem, že jsem se tak jako proprcal českým filmem. A jednu dobu jsem s tím měl trošku vnitřní problém. Konzultoval jsem to s mojí milou ženou Adélou. Stěžoval jsem si jí, proč se pořád musím svlékat před kamerou, proč zrovna já, když nevypadám a nikdy nebudu vypadat jako Brad Pitt. A Adéla mi na to řekla, že je to proto, že to umím nejlíp. Tak proto se proprcávám, i dneska jsem tady měl takové náznaky. A asi mě to čeká i v důchodu, takže se pořád budu muset držet, a nebudu moc jíst. A i proto mám všechny ty doplňky, abych neztloustnul.

Váš díl v tomto seriálu je příběhem o herci a herečce, kteří mají hrát lásku, ale ve skutečnosti se moc nemusí. Dá se předpokládat, že za vaši bohatou kariéru a množství odehraných milostných scén, se to mohlo stát i vám. Co se v takových situacích dá dělat?
Mně se to stalo v životě mockrát. Ale víc na divadle než u filmu. A je to strašně nepříjemný, když si herci nesednou. Myslím si, že lidi se budou rádi dívat na to, jak se herci škorpí, ale ve skutečnosti je to nesnesitelný. Nejen pro ně dva, ale i pro všechny kolem.

A co s tím?
Nic. Buď je tam režisér, který si s tím nějakým způsobem poradí. Anebo si to musí vyříkat oni anebo je to, speciálně v divadle, dlouhotrvající trápení o desítkách repríz, během kterých trvá napětí. Ale někdy to napětí může skončit stejně jako v tomhle díle – happy endem.

A to je právě ta druhá varianta, kdy pracovní vztah přeroste v intimní. A tak se ptám, co je pak větší komplikací?
Záleží, jak pro koho. Když se to stane někomu v pětadvaceti letech, kdy ještě nemá žádné závazky, tak to není komplikace, ale příjemné zpestření mladého života. Ale když se to stane pánovi v mém věku, se zkušenostmi a se závazky, tak to je pak obrovská komplikace.

Tady divák uvidí dokonce scénu v plamenech. Jaké bylo její natáčení?
To já ani nemůžu odpovědět popravdě, protože bych musel říct, že to trvalo strašně dlouho. A úplně upřímně, to, že jsme neshořeli, je takový malý zázrak, ale to se většinou u filmu stává. Film je takový zázrak.

To si děláte legraci, že? Byl tam hasič, který sice nevypadal, že by pro vás chtěl skočit do plamenů, ale zas tak nebezpečně to alespoň zpoza kamery nevypadalo…
Ale jo, všechno v pořádku, oheň byl, ale ohroženi jsme nebyli. Jediný následek je, že mi zůstane osina v prdeli ze sena, na kterém jsme leželi.

Tak máte alespoň památku na natáčení v dobových kostýmech a v parukách. A nutno říct, že dneska pěkně pálí slunce.
Já to k smrti nenávidím. Je v tom hrozný vedro, nedá se v tom hýbat, ale strašně dobře to vypadá. Třeba Gábině Marcinkové to dneska moc slušelo. Herečky jsou na paruky zvyklé víc, zvlášť ty divadelní, což Gábina je. A má to něco do sebe, ale pro mě je to nesnesitelná záležitost.

Nutno říct, že tento seriál je především o hercích a jejich agentech. Vy máte svého agenta?
Samozřejmě.

Samozřejmě? Je to až taková nezbytnost?
Pro mě rozhodně.

V čem vám pomáhá?
Především v tom, že nemusím kupčit s lidmi, se kterými nechci mluvit ani o soukromí, natož pak o penězích. Agent za mě vyjednává věci, které jsou mi nepříjemné.

Má to s vámi váš skutečný agent také tak těžké, jako vaše seriálová agentka Andrea?
To určitě nemá, protože kdybych se normálně choval tak jako tady, asi bych toho moc nenatočil, protože by mě už nikdy nikdo nepozval na další natáčení. Takže ne, nemá to se mnou těžké, ale hodně spolu konzultujeme. Třeba to, jak by to či ono mělo být a proč, co a jak a tak… Má v tom celkem jasno a je schopný leccos zařídit.

GABRIELA MARCINKOVÁ jako Gabriela Marcinková
Gabrielo, jaká je vaše úloha v seriálu Vytoč mého agenta?
Hraju herečku, která má osobní problémy s jiným hercem. Jejich pracovní metody se nepotkávají a jejich špatným vztahem velmi trpí film, který společně točí. Zajímavé je, že ta moje postava se jmenuje Gabriela Marcinková.

To nemůže být náhoda… Do jaké míry jste to skutečně vy?
Příběh našeho dílu je sice inspirovaný skutečnými událostmi, ale poměrně dost se liší od reality. Určitě máme leccos společného, třeba to, jakým způsobem se připravujeme na natáčení, ale já určitě neopovrhuji jinými přístupy k herectví a neumím si ani představit, co by se muselo stát, abych před štábem křičela na mého hereckého kolegu tak, jako to dělám v tomto seriálu.

Že se ale při práci potkají dva herci, kteří si nejsou sympatičtí nebo mají osobní spory, to se přece může běžně stát. Hrát v takové situaci pár musí být nepříjemné. Co se s tím v takovém případě dá dělat?
Ono se dá hrát i bez toho kolegy, nemusí vám být sympatický, ale musíte do toho jít s představou toho, že ten kolega hraje postavu, která vám sympatická je. A naopak velmi inspirativní to může být v situaci, kdy máte antipatie i v příběhu.

Stalo se vám to někdy?
Nevím… Asi se mi zatím nestalo, že bych měla problém s nějakým hereckým kolegou. Pro mě osobně je možná největší problém, pokud cítím, že mě kolega osobnostně nebo herecky nerespektuje. Někdy je cítit, že má ten druhý navrch, a to nemám ráda.

A jak se k tomu v takových situacích stavíte?
Říkám si, že je to především jejich problém. Já se snažím odvést svoji práci a nevšímat si toho. Občas se to stane ve vztahu staršího kolegy k mladšímu. Ale nemyslím si, že by se k sobě měli herci takto chovat.

Jste schopná jim to říct a ohradit se?
Ne. Ani si nemyslím, že mi to přísluší komentovat. Spíš respektuji, že se potřebují vyjádřit, možná se tím někdy snaží méně zkušenému kolegovi poradit a pomoct, a tak mají připomínky. A konec konců, na režisérovi pak je, aby řekl, co ano a co ne.

Byla jste takhle i vy někdy vyškolena?
Ano, ano. Hlavně těsně po škole. Ale já vůbec nemám problém s tím, aby se na place každý vyjádřil o tom, jakou má představu. Ale vždy by to mělo být předmětem diskuze se všemi složkami, které k tomu mají co říct.

Ale pak je tu ještě druhá strana mince, a tou jsou zase až příliš vřelé sympatie dvou herců, které mohou během natáčení přerůst v intimnější. A pak je otázka, co je vlastně větší komplikace?
To je pravda, v některých případech můžu být přílišné sympatie komplikací. Ale jsme herci a víme, že emoce, které mohou vyplavat při natáčení, nemají s realitou nic společného. A myslím si, že povinností herců je opatrovat svůj rodinný a osobní život a nenechat si do něj zasahovat prací, která je v tomhle ohledu povrchní.

Vztahy na pracovišti vznikají jistě všude. Vy to ale máte těžší v tom, že častokrát hrajete velmi nablízko, točíte milostné scény, nahé scény…  
Je to tak. Někdy stačí dívat se druhému pár minut upřeně do očí, a přijde pocit, že jste zamilovaný. Asi to je v lidské přirozenosti. My máme výhodu v tom, že s tím umíme pracovat a víme, že ta chvilka je jen ta chvilka a že nám nemusí zasáhnout do nějakého našeho dlouhodobého životního plánu.

Asi to ale nejsou scény, které byste vyhledávala, že? Dá se na ně po čase vůbec zvyknout?
Ale ano, dá. Já jen pokaždé uvažuji, jestli mi za to ten daný film stojí. Mě by milostné scény absolutně nevadily, ale velmi mi vadí, že se bulvarizují. Že se z nich potom udělá promo těch filmů a seriálů. Podle mě by to měla být součást filmu, pro který se odevzdávám. Ale aby mě někdo osočoval, že jsem herečka, která se ráda svléká, to mi opravdu vadí.

Když vám nabízeli roli v seriálu Vytoč mého agenta, hrát samu sebe v konfliktu s Jiřím Langmajerem, co jste na to říkala?
Když mi volali, říkali, že se bude natáčet seriál, který je velmi vtipný. Poslali mi scénář, já jsem si ho přečetla a opravdu mi to přišlo vtipné. Sama jsem se u jeho čtení dobře bavila a byla jsem ráda, že si v něm budu moct tuhle epizodní roli zahrát.

Jaký máte s Jiřím Langmajerem vztah ve skutečnosti? Jaká je s ním spolupráce?
Výborná, maximálně profesionální a příjemná. Známe se už od doby, kdy jsem byla ještě studentka VŠMU. Přišel nám ho představit náš pedagog Martin Huba. Pamatuji si, že to bylo v jednom baru. Později jsme spolu točili film Matky, ale naše linky se v něm moc neprotínaly.

Ve scénáři se realita prolíná s fikcí. Co skutečného jste si v něm našla vy?

V našem díle točíme, že točíme. A mě baví, jak je věrně zachyceno, jak to chodí na place. Kdy se například pomocný režisér snaží neurazit herce, který udělal něco špatně, a raději řekne, že mají špatně postavené kamery, a tak se to musí natočit znovu. Dokonce tady ten hrací štáb vypadá tak věrně, že jsem chvílemi nevěděla, kdo je skutečný a kdo hraje. Dneska jsem se dokonce šla na něco zeptat skriptky a nepoznala jsem, že to není reálná skriptka, ale komparzistka, která skriptku hraje. Vypadají a chovají se neskutečně reálně.

Tento seriál je o hercích a jejich agentech. Vy máte svého agenta?
Mám dvě skvělé agentky. Našly jsme se už během studia na VŠMU, měla jsem v té době už pár hereckých příležitostí v zahraničních filmech, které mi dohodily a tím mě vlastně začaly zastupovat. Byla jsem jejich první herečka, teď mají vlastní agenturu a zastupují několik herců. Nejsou to ale jenom moje agentky, jsme i kamarádky a toho kamarádství si moc cením.

Umíte si představit, že byste je neměla?
Teď už ne, už mi ušetřily tolik práce a starostí, že jsem za ně velmi, velmi vděčná.

S čím vám nejvíce pomáhají?
Řeší smlouvy, já už je vůbec nemusím číst, protože vím, že je prošly ony. Řeší honoráře, takže už se s nikým nemusím dohadovat o penězích. To jsou nepříjemné situace. Řeší závazky, to znamená, že jim pošlu svůj plán a ony ho zprostředkují dále a řeší s různými produkcemi několik projektů naráz, aby se nestalo, že se mi budou pracovní závazky krýt.

Vybavíte si, že byste své agentky někdy dostala do nějaké svízelné situace?
Určitě ano, už si nevzpomínám, kdy to bylo, ale stalo se, že si se mnou někdo domluvil práci napřímo, já jsem jim to zapomněla říct a pak se nám termíny křížily. Ale opravdu toho nebylo moc, myslím si, že to se mnou nemají těžké. Když sleduji ostatní herce, myslím si, že patřím k té zodpovědné skupině.

Natáčení seriálu Vytoč mého agenta pro vás znamená pobyt v Praze, zatímco vaše rodina je v Bratislavě. Jak jste tuhle pracovně-rodinnou situaci vyřešila?
Věnovat se naplno dětem i práci je velká životní výzva. Teď jsou moje děti podruhé na delší dobu u babičky. Předpokládala jsem, že budeme točit od rána do večera, a tak se mi nezdálo správné tahat je do Prahy. Nechtěla jsem je ale nechat ani v Bratislavě, kde by cítily, že tam chybím. A tak jsou u babičky v Prešově a nepochybuji o tom, že se tam mají moc dobře.

Režie: Michal Blaško, Jakub Machala
Kreativní vedení projektu a dramaturgie: Alice Nellis
Kreativní producent FTV Prima: Jana Skořepová
Projektový producent FTV Prima: Pavel Vyhnalík
Producent projektu: Gordon Lovitt (Now Productions)
Šéfproducenti FTV Prima: Lucia Kršáková, Lenka Hornová

Zdroj a foto: TV Prima