Rekordní růst ceny zlata může znamenat další vlnu inflace. Bude silnější než ta první?
Cena zlata trhá jeden rekord za druhým. Dávno už se dostala přes psychologickou hranici dvou tisíc dolarů za trojskou unci a ekonomové predikují, že se pod ni hned tak nedostane. Pokud někdy vůbec. Co stojí za extrémním nárůstem ceny žlutého kovu? A proč jeho růst předpovídá další vlnu inflace?
Inflaci se daří držet pod kontrolou, aniž by ekonomika sklouzávala do recese. Světové centrální banky si navzájem gratulují, uklidňují se a oznamují budoucí snížení úrokových sazeb. Ekonomové však jejich nadšení nesdílí. A podle nich i lídři světové ekonomiky vědí, že se jedná pouze o „klid před bouří“. „Míra inflace se nepochybně zmírnila, ale zůstává vyšší než v době pandemie covidu. Hlavním důvodem je astronomické zadlužení Spojených států, státní dluh USA začátkem letošního roku poprvé překonal hranici 34 bilionů amerických dolarů. Výzkumný ústav Bloomberg Economics prozkoumal zhruba milion možností, jimiž se může ubírat rozpočtová politika Spojených států. Výsledky zhruba osmaosmdesáti procent simulací ukázaly, že dluh dál poroste, taková dluhová zátěž je neudržitelná. Nejen v důsledku amerického dluhu hrozí návrat inflace ještě ve větší míře, než tomu bylo po covidu,“ vysvětlil Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Podle ekonomů je druhá vlna inflace takřka nevyhnutelná. Indikátorem toho, že světová ekonomika si nestojí vůbec dobře, je podle nich aktuální situace na trhu se zlatem. To, že jeho cena láme jeden rekord za druhým, není bez důvodu. „Drahé kovy v čele se zlatem jsou považovány za bezpečný přístav v době politické, ekonomické a společenské krize, zlato má zároveň schopnost předvídat ekonomické události. Podobnou situaci, ve které se ocitáme nyní, zažily západní země v 70. letech, kdy v letech 1973 až 1974 došlo k počáteční vlně inflace, která byla rychle potlačena. Mnozí si tehdy mysleli, že to nejhorší je za nimi, ale inflace v letech 1978 a 1980 udeřila znovu a v USA dosáhla až 13,5 procenta. Cena zlata v té době předvídala druhou vlnu, protože po konsolidační fázi od září 1976 opět rostla,“ uvedl Roman Pilíšek.
Událostí, kdy růst ceny zlata předvídal ekonomickou bouři, se během historie stalo několik, například v roce 2001 po útoku na americká Dvojčata vzrostla cena zlata za 10 let z 250 amerických dolarů na 1 900. „Dalším příkladem může být rok 2019, kdy cena zlata začala růst, což předznamenalo vysokou inflaci, která od poloviny roku 2020 nabírala na obrátkách a vrcholila na konci roku 2022. Aktuální růst ceny zlata tak může znamenat, že nejen světové centrální banky tuší, že další vlna inflace je teprve před námi,“ míní Roman Pilíšek.
Další situace, která ovlivní inflaci, je přelévání ekonomické síly ze Západu na Východ. „Problémů, se kterými se aktuálně západní země potýkají, je hned několik. Předně je to fakt, že se vedoucí představitelé teprve začínají vyrovnávat s obrovským nárůstem výdajů na obranu a zadlužení západních zemí roste. Vojenské výdaje Západu poženou v příštích desetiletích inflaci a cenu zlata nahoru. Na což Východ velmi pružně reaguje nahrazováním rezervního dolaru zlatem. Je jen otázkou času, kdy Čína sesadí z prvního místa v držbě zlata USA, a tak splní další krok na dlouhé cestě k nahrazení rezervního dolaru čínskou měnou,“ uzavřel Roman Pilíšek.
Foto: archiv
