Žloutenka – nepříjemný suvenýr z cest. Jak si nezkazit dovolenou nejen v Egyptě, radí přednosta

Egypt patří u nás díky svým plážím, fascinující historii a dobré dostupnosti k nejoblíbenějším turistickým cílům. V loňském roce jej navštívilo téměř půl milionu Čechů a Egypt se stal dokonce nejčastější letecky dostupnou dovolenkovou destinací.[1] Ovšem s cestou do exotických zemí, jako je právě Egypt, se často pojí i zdravotní rizika. Kromě známé faraonovy pomsty, která sice znepříjemní dovolenou, ale za pár dní pomine, tu hrozí i daleko závažnější žloutenka, jejíž léčba je mnohem delší a náročnější. Podle dat Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol patří právě očkování proti žloutence typu A mezi nejčastěji doporučované.

Oblíbené egyptské destinace jako Hurghada, Marsa Alam nebo Sharm El Sheikh lákají mnoho českých turistů. Posledně jmenované letovisko však bylo podle mezinárodní analýzy časopisu Forbes označeno za druhou nejrizikovější turistickou destinaci světa roku 2023 – tedy místem, kde turisté často onemocní.[2] Kromě známé „faraonovy pomsty“ – střevních potíží způsobených bakteriemi v potravinách a vodě – zde hrozí ale také riziko nákazy žloutenkou neboli hepatitidou. Ta je totiž v Egyptě jedním z hlavních zdravotních problémů a podle odhadů jí trpí 8 až 10 milionů obyvatel. Hlavními příčinami je zejména virus hepatitidy A a částečně i hepatitidy E.[3]

Nemoc špinavých rukou
„Žloutenka typu A je virové onemocnění, které postihuje játra a přenáší se buď kontaktem se znečištěnými a kontaminovanými předměty nebo potravinami,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Základním opatřením před nákazami přenášenými potravou je proto důsledná hygiena, zejména před jídlem. V zemích s nízkým hygienickým standardem pak platí pravidlo „převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“. Doporučuje se proto vyhýbat se konzumaci syrových salátů a zeleniny a všech nedostatečně tepelně upravených pokrmů, ovoci, které si sami neoloupete, stejně jako zmrzlině, kostkám ledu a vodě z veřejného vodovodu, a to i při čištění zubů. Nutno dodat, že opatrnost je namístě i v případě pětihvězdičkových hotelů.

Jak poznat žloutenku?
Virus se u nakaženého vylučuje stolicí až 14 dní před a nejméně týden po propuknutí příznaků. Infekci tedy může přenášet i člověk, který o svém onemocnění neví. V tomto období je navíc nakažlivost nejvyšší. K dalším záludnostem nemoci patří i to, že příznaky mohou být u mladých lidí nenápadné a například u dětí se nemusí vůbec projevit. Virus se proto šíří rychle a může pak docházet k situacím, jako tomu bylo například před pár lety v jižních Čechách, kdy se „dovezenou“ žloutenkou z Egypta následně nakazilo přes 200 lidí.[4]

Žloutenka se zpočátku projevuje nespecifickými chřipkovitými příznaky jako je zvýšená teplota či horečka, únava, bolesti kloubů, svalů a hlavy. Následně se mohou objevit trávící obtíže jako je nechutenství, nevolnost nebo zvracení, průjem či bolesti břicha. Po této fázi dochází ke zhoršení a často se objevuje „žloutenka“ a s ní tmavší moč, světlá stolice a svědění kůže. Nekomplikovaná hepatitida trvá 2 až 4 týdny, rekonvalescence však několik týdnů. „Infekci není možné léčit cíleně. Léčba zahrnuje klid na lůžku, přísnou dietu, případně podávání infúzí. Ačkoli virová hepatitida A nezanechává trvalé následky, přibližně u jednoho z deseti pacientů[5] se objeví komplikace a zotavení pak může trvat i několik měsíců. V nejzávažnějších případech může dojít i k akutnímu selhání jater, které může vyústit až v nutnost provedení transplantace,“ říká MUDr. Trojánek.

Pokud tedy člověk na sobě pozoruje výše zmíněné příznaky, měl by neprodleně kontaktovat lékaře hned na místě. Je rovněž nutné zabránit dalšímu šíření infekce, zůstat v izolaci, používat ochranné pomůcky a dbát na zvýšenou hygienu. Stejně by měli postupovat i pacienti, u kterých se žloutenka objeví po návratu z dovolené.

Nejúčinnější ochrana před žloutenkou – očkování
Nejúčinnější prevencí proti hepatitidě A je očkování, proti hepatitidě E zatím vakcíny běžně dostupné nejsou. Při základním očkování stačí podat jednu dávku a imunita, která se vytvoří během 14 dnů, pak trvá v závislosti na vakcíně 3 až 5 let. Při podání druhé dávky ve stanoveném intervalu je pak ochrana dlouhodobá. Vakcína není hrazena ze zdravotního pojištění, ale většina zdravotních pojišťoven poskytuje svým klientům na toto očkování finanční příspěvek. „Přestože očkování proti hepatitidě A není povinné, rozhodně jej doporučujeme všem, kteří cestují do oblastí s nízkým hygienickým standardem a s vysokým výskytem žloutenky,“ radí MUDr. Trojánek, a dodává, že zvýšená hygiena by měla být i nadále namístě, protože proti řadě jiných infekcí přenášených špinavýma rukama není očkování dostupné. Cestovatelé se kromě hepatitidy a horečnatých či průjmových onemocnění mohou setkat i s dalšími závažnými infekcemi, jako je břišní tyfus, žlutá zimnice nebo vzteklina, které před cestou často podceňují, přestože je možné jim, stejně jako hepatitidě, předcházet očkováním. „Mezi jednu z nejčastějších konzultací u cestovatelů ošetřených na naší klinice patří zajištění očkování proti vzteklině po pokousání zvířetem v zahraničí,“ doplňuje MUDr. Trojánek, a připouští, že u osob, které byly očkovány již před cestou, je situace výrazně jednodušší.

Podle interních dat Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol se proti hepatitidě A nechalo loni naočkovat 458 klientů, přičemž dalších 501 osob již toto očkování mělo z minulosti či u nich bylo doporučeno. V motolském centru bylo dále očkováno 787 osob proti břišnímu tyfu, proti žluté zimnici 195 a proti vzteklině 333 klientů. Data poukázala i na fakt, že mezi nejoblíbenější exotické destinace patří Jihovýchodní Asie, konkrétně Thajsko, Indonésie a Vietnam, dále Subsaharská Afrika nebo Latinská Amerika. Převládá turistický typ pobytu (825 osob). Interní průzkum se uskutečnil v období 9/22-12/23 na vzorku 1006 osob.

Očkování u cestovatelů před odjezdem provádí praktičtí lékaři, očkovací centra, ale také specialisté na cestovní a tropickou medicínu, například právě zmíněná Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Zde poskytují nejen poradenství před cestou, ale zároveň i pečují o pacienty s tropickými infekcemi nebo zdravotními problémy po návratu z tropů. „Mezi nejčastější importované infekce diagnostikované a léčené na naší klinice patří horečka dengue, Zika, malárie, břišní tyfus, rickettsiózy (infekční onemocnění přenášené klíšťaty, vešmi, blechami a roztoči), giardióza (parazitární průjmové onemocnění střevního traktu) či kožní parazitární infekce, uvádí MUDr. Trojánek, a připomíná, že zejména u pacientů s horečkou po návratu z tropů je zásadní časné vyšetření, proto motolská klinika pro tyto pacienty provozuje také telefonické poradenství na čísle 724 967 016.

[1] https://www.finance.cz/novinky/cesi-v-lonskem-roce-nejcasteji-letali-na-dovolenou-do-egypta/
[2] https://www.forbes.com/uk/advisor/travel-insurance/holiday-sickness-index/
[3] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33990999/
[4] https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/onemocneni-epidemie-zlutenka-nemoc.A210812_621504_budejovice-zpravy_pkr
[5] https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/h/virove-hepatitidy-infekcni/hepatitida-a/chrante-se-pred-virovou-hepatitidou-a/

Foto: archiv