Studium ztížené existenciálními problémy: Neviditelných studentů je až 12 000!
Analýza projektu Neviditelní ukazuje, že až 12 000 vysokoškoláků si při studiu musí zcela nebo z větší části vydělávat na živobytí. Rodiče je totiž podporovat nemohou, nebo nechtějí. Na sociální stipendium dosáhne přibližně 1 000 z nich. Pracovní úvazky nebo brigády jsou pro tyto studenty nutností, často na úkor studia. Student, který vzdělání nedokončí, vydělává každý rok až o 114 000 korun méně než kdyby udělal státnice. Jedno nedokončené studium navíc veřejné finance stojí v průměru 296 000 Kč.
Kombinování studia s prací
Kvůli narůstajícím výdajům na bydlení, jídlo či studijní pomůcky Neviditelní vysokoškolští studenti často balancují na hranici chudoby. Studentů, kteří se potýkají s existenčními problémy, je v České republice až 12 000. Nezřídka se stává, že studenti školu nedokončí a připraví se tak o možnost v budoucnu vykonávat kvalifikovanější a lépe placenou práci. Ve svém produktivním životě pak ročně vydělávají v průměru o 114 000 korun méně, než kdyby dostudovali. Zmařené studium vyjde státní kasu v průměru na 296 000 korun za každého studenta, který školu nedokončí.
Kromě rizika nedokončení studia tito mladí lidé také musí dělat větší kompromisy při výběru samotného studijního oboru. Je tomu tak z důvodu času i stresu. Dvacetiletá Aneta vysvětluje: „I když bych ráda šla na medicínu, ke které mě to vždy táhlo, vím, že bych školu nezvládla kvůli její časové náročnosti. Musela jsem si proto vybrat školu, která je flexibilnější, abych při ní mohla pracovat. Zároveň jsem také zvažovala, které zaměstnání nevyžaduje několik let trvající praxe a atestace po státnicích, abych začala vydělávat hned po škole i na úkor dlouhodobého kariérního růstu. Šla jsem proto studovat sociologii.“
„Je zajímavé, že v hloubkových rozhovorech jsou studenti z finančně ohrožených skupin jediní s pozitivními pocity. Jsou na sebe hrdí, od nikoho nic nechtějí a hlavně vědí, že takhle těžká situace je jen na chvilku, což jim dává vidinu světla v tunelu,“ objasňuje psycholožka Kateřina Brikciová z poradny Dirivitu.
Během pandemie zpět k rodičům
Problém neviditelných studentů zdůraznila i pandemie, která mnohým z nich znemožnila pracovat. „Nezaměstnanost v některých sektorech výrazně stoupla a studenti často přišli o zdroje financí. Z oblíbených brigád v oblastech cestovního ruchu a gastronomie, které v posledním roce stagnovaly, museli studenti přestoupit na brigády jiné. Oblíbenou brigádou se stalo doučování dětí na online výuce, ale i jednorázové brigády jako překlady. Bohužel v oborech jako je zdravotnictví nebo IT, které by pomocnou sílu potřebovaly během pandemie nejvíce, je potřeba předchozí praxe nebo zkušenosti, kterou běžně studenti nemají,“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
Pro mnoho studentů, kteří studovali během pandemie online, bylo výhodné odstěhovat se z místa studia zpátky domů. Ušetřili tak za nájem a dojíždění. Pokud v následujících semestrech bude výuka probíhat osobně v učebnách a posluchárnách, ale služby a s nimi i pracovní příležitosti budou nadále omezené, může nastat pro tyto studenty zásadní problém.
Kolej nebo byt? V každém městě jinak
Největší položkou v rozpočtu je bydlení. Koleje i byty jsou pro mnoho studentů nedostupné. Nezřídka se tak stává, že do menších univerzitních měst studenti každý den dojíždějí. Jednotlivá univerzitní města se liší, Praha je například specifická poměrně vysokými cenami kolejí, jejichž kvalita je vrtkavá. Lepší koleje jsou často obsazeny a studenti jsou proto nuceni využít spolubydlení v bytech. Tato forma bydlení rozdělí náklady mezi jednotlivé studenty, její nevýhodou je ale ztráta soukromí a prostoru ke studiu. V menších univerzitních městech je bytů nedostatek. Odborníci z projektu Neviditelní proto radí jako jedno z opatření při přidělování míst na kolejích brát ohled na finanční možnosti studenta.
Ceny jednotlivých typů bydlení v univerzitních městech v Kč
| sdílený byt 3+1 | sdílený/osoba | garsonka (1+kk) | koleje (průměr) | |
| Brno | Od 13 000 | Od 2 600 | Od 5 000 | 3 200 |
| České Budějovice | Od 11 000 | Od 2 200 | Od 6 000 | 3 000 |
| Hradec Králové | Od 13 000 | Od 2 600 | Od 7 000 | 3 100 |
| Jihlava | Od 14 000 | Od 2 800 | Od 7 500 | 2 800 |
| Liberec | Od 12 000 | Od 2 400 | Od 7 000 | 2 900 |
| Olomouc | Od 12 000 | Od 2 400 | Od 6 500 | 2 850 |
| Opava | Od 10 000 | Od 2 000 | Od 5 000 | 2 500 |
| Ostrava | Od 9 000 | Od 1 800 | Od 4 500 | 3 000 |
| Pardubice | Od 12 000 | Od 2 400 | Od 6 000 | 3 300 |
| Plzeň | Od 11 000 | Od 2 200 | Od 5 500 | 2 700 |
| Praha | Od 13 000 | Od 2 600 | Od 6 000 | 4 050 |
| Ústí n. L. | Od 10 000 | Od 2 000 | Od 4 500 | 3 000 |
| Zlín | Od 11 000 | Od 2 200 | Od 7 500 | 3 300 |
Ceny jsou uváděny v nejnižší hodnotě bez poplatků a za 1 osobu. Cena u sdíleného bytu je dělena 5. Ceny kolejí jsou zprůměrované a vychází z cen za dvoulůžkový pokoj, se společným sociálním zařízením.
Pomoci mohou firmy i stipendia
Z 12 000 ohrožených studentů dosáhne na sociální stipendium pouze 800–1 200 z nich. Kromě složité byrokracie, která žádost o stipendium často doprovází, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz poukazuje také na problém stigmatizace: „Pro mnohé studenty je logicky nepříjemná představa, že by jejich spolužáci věděli, že pobírají sociální stipendium. Na některých školách je proces administrativně zdlouhavý, diskomfort přitom s osobními kontakty roste. Žádoucí je proto destigmatizace ze strany vysokých škol i zjednodušení a digitalizace procesu žádosti o sociální stipendium.“
Nezapomínejme ale ani na podporu těchto stipendií ze strany státu. Ten může chudé studenty kromě stipendií podpořit také zavedením spoření na vzdělání s daňovým zvýhodněním, zpřístupněním finančních služeb pro tuto skupinu bez finanční historie nebo uznáním nákladů firmám, které zaměstnávají studenty. Nabízí se například podpora placených stáží pro studenty. Navíc tyto firmy mohou zaměstnáváním studentů na flexibilní úvazky nejen ušetřit, ale také v nich najít schopné zaměstnance, které po absolvování vysoké školy zaměstnají. V rámci dobročinných aktivit mohou také firmy podporovat nadané studenty ze sociálně slabých rodin. Více doporučení pro jednotlivce, firmy i stát najdete na webu projektu Neviditelných: Neviditelni.org.
O projektu Neviditelní
Cílem projektu je upozornit veřejnost na toto důležité celospolečenské téma a zlepšit životní podmínky Neviditelných. Projekt popisuje skupiny osob, kterých se neviditelnost týká a ukazuje její důsledky. Vyčísluje náklady nejen pro samotné Neviditelné, ale také pro veřejný sektor. Pro každou skupinu připravili odborníci sady doporučení, které pomohou k vystoupení z bludného kruhu neviditelnosti. Radí, jak mohou sami Neviditelní zlepšit svou situaci, co mohou udělat firmy jakožto zaměstnavatelé a jak by se měl změnit systém veřejné pomoci. Neviditelní jsou společným projektem Spotřebitelského fóra, Centra ekonomických a tržních analýz CETA a společnosti Provident Financial. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných prováděla společnost IPSOS. Na opatřeních a radách, jak mohou Neviditelní zlepšit svou situaci, se podílela psycholožka Kateřina Brikciová ze společnosti Dirivitu. Podrobné informace najdete na www.neviditelni.org.
Foto: archiv Shutterstock
