Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Cestování

Sůl nad zlato v Hallstattu

Městečko Hallstatt vám vezme dech. Trůní na břehu jezera pod vápencovými skalami. Je tak krásné a unikátní, že si dokonce v Číně postavili jeho kopii. Jeho věhlas mu ale daly solné doly.

Hallstatt najdete v Rakousku u stejnojmenného jezera. Jeho domy se tísní na malém prostoru pod vápencovými skalami, některé jsou částečně postaveny na kůlech zapuštěnými v jezeře. Tuto krásu, která byla po právu zapsána na seznam chráněných památek UNESCO, nejlépe oceníte při pohledu z jezera. Ať už se na prohlídku vydáte parníkem, nebo typickou tradiční dřevěnou podlouhlou lodí fuhre, která dnes už nevozí sůl, ale turisty, naskytne se vám z paluby romantický pohled. A nejen na Hallstatt, ale i na hrad Grub z 11. století na protější straně. Od průvodce se dozvíte, že zříceninu získal v roce 1970 jistý Franz Josef. Hrad zrekonstruoval a zachránil před zřícením. Od té doby je v soukromém majetku a návštěvníci si ho mohou prohlédnout jen z jezera. Cestou se zastavíte nad nejhlubším místem, což je pod železničním mostem. Hloubka dosahuje nepředstavitelných 125 metrů. Cestu lodi mnohokrát překříží labutě a kachny. I těm se tady líbí.

Pomalované lebky
Ovšem i samotná procházka Hallstattem má své kouzlo. Ulice jsou úzké, a proto sem autem smí jen místní. Všechny ale vedou k náměstí, o němž historické prameny tvrdí, že vzniklo ve 14. století. Většina měšťanských domů, které jej střeží, pochází ze 16. století a sloup sv. Trojice uprostřed byl postaven v roce 1743. Určitě vás uhranou i ovocné stromy, které se pnou po domech. Na zahrádku nezbylo místo, a přesto stromy plodí.

Ze skály na střechy domů shlíží farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 16. století. Na sever od kostela se nachází hřbitov a v něm kostnice. Jelikož na hřbitově nebylo dost místa, vždy po 10 letech se lidské ostatky vykopaly, na lebky se namalovaly symboly s datem úmrtí a byly uloženy do kostnice. Dnes je v kostnici přes 1200 lebek a z toho polovina pomalovaná.

Solné doly
Velkým lákadlem jsou ale zdejší solné doly Salzwelten, kde se sůl těžila už před sedmi tisíci lety. Z městečka je možné k nim vyjet velmi strmou Hallstattskou lanovkou nebo se do kopce vydat pěšky. Na Solné hoře ve výšce 838 metrů nad mořem si určitě zajděte k plošině Skywalk, odkud se vám naskytne výhled na jezero a zase jiný pohled na Hallstatt. Tentokrát seshora. Je tady i vyhlídková restaurace Rudolfsturm, která láká k posezení. Nicméně pak už honem do dolů. Jen pozor, konstantní teplota je ve štolách 8 C, a proto se vyplatí mít bundu. V podzemí strávíte zhruba dvě hodiny. U vchodu vyfasujete ochrannou košili a kalhoty v bílé barvě, abyste se náhodou neumazali. Za tři eura můžete mít i audioprůvodce v češtině. A pak už sestupujete do nitra hory. Na dvou místech vám sestup urychlí skluzavka. Je dřevěná. Jezdí se na ní obkročmo, ruce se překříží na hrudi. To abyste s nimi nemohli brzdit a nezranili se. První je krátká, ale druhá nejdelší v Evropě. Měří 66 metrů. Vsedě to jede pomalu, vleže můžete dosáhnout rychlosti až 30 km/h. Na památku si můžete zakoupit fotografii, tak se na skluzavce nezapomeňte usmívat. Pro slabší povahy je určeno schodiště vedle skluzavek. Cestou štolami si prohlédnete solné krystaly, sůl z různých dolů k porovnání, prehistorické artefakty, které zde našli archeologové. Nechybí kino o historii dolů a hra světel nad podzemním jezerem. Z dolu vás pak vyveze důlní vláček, který vozí horníky. Vstupné sice stojí 25 eur, s lanovkou 36 eur, ale stojí to za to!

Rady na cestu:
– Salzwelten mají otevřeno od dubna do listopadu. Lanovka na Solnou horu je v provozu od března do prosince.
– V letních měsících se konají vždy v pondělí a sobotu komentované prohlídky Hallstattu. Jsou v němčině a angličtině. Rovněž je ale možné si zapůjčit audioprůvodce v turistické kanceláři.
– V turistickém centru je možné si zakoupit slevovou kartu Salzkammergut Erlebniss Card, s níž můžete ušetřit. Stojí zhruba 5 eur.
– Více informací na www.dachstein-salzkammergut.cz

Text: Jana Hájíčková, foto: Julian Elliott, Edwin Husic

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *