Dětská pokožka je o polovinu tenčí než dospělá a dozrává do 6 let. Většina českých domácností na to však nebere ohled

Dítě není malý dospělý. Od prvního kontaktu se světem se vyvíjí psychicky i fyzicky a buduje si nejen vlastní osobnost, ale i imunitu. Pokožka jakožto nejviditelnější bariéra vůči vnějšímu světu nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost, je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a promyšlenou péči na všech úrovních. Například i nevhodně zvolené kosmetické nebo prací prostředky mohou odstartovat vleklé potíže či alergie. Svědčí o tom nárůst dětí s atopickou dermatitidou, které tvoří až pětinu¹ klientů praktických pediatrů.

Kůže představuje povrchem největší lidský orgán. Tvoří ochrannou bariéru našeho těla vůči mechanickému poškození, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a udržuje optimální hydrataci organismu. Celková plocha kůže v poměru k váze je u novorozenců 5× větší než u dospělých, u nedonošených dětí dokonce 7× větší. Plocha, kterou je tělo dítěte v kontaktu s vnějším prostředím, je tudíž násobně větší než u dospělého. Zároveň s faktem, že pokožka novorozenců je navíc mnohem tenčí, souvisí i to, že ještě nedokáže zajistit tělu plnou ochranu.² Je citlivější a zranitelnější vůči působení různých toxických látek nebo alergenů.

Praní dětského prádla v českých domácnostech
Z dostupných dat víme, že dvě třetiny českých domácností používají prací prostředky určené pro děti zejména v raném kojeneckém věku. S tím, jak děti rostou, je ale rychle používat přestávají. Polovina z nich skončí s dětskými pracími prostředky do jednoho roku věku a většina pak kolem 2 let dítěte. Jedním z důvodů je praktičnost – chtějí prát prádlo celé rodiny dohromady. Zásadnější je ale skutečnost, že rodiče neznají důvod, proč by měli dané prostředky používat delší dobu.³ Pokožka dětí přitom dozrává přibližně až do věku 6 let.⁴ „Po tuto dobu bychom proto měli věnovat dětské kůži specifickou péči a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit právě látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované. Tak si můžeme být jisti, že jsou vhodné pro malé děti, případně atopiky,“ vysvětluje dětská lékařka MUDr. Lenka Chudomelová.

Specifickou skupinou v péči o citlivou pokožku jsou předčasně narozené děti. Přicházejí na svět nezralé, jejich kůže je tenká až průsvitná a velmi citlivá. Své o tom ví i Lucie Žáčková, předsedkyně a výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko. Denně se setkává s nedonošenými miminky a sama porodila 15 týdnů před termínem. „V Nedoklubku rodiče přímo i nepřímo podporujeme prostřednictvím našich materiálů, edukativních textů, podcastů a videí. Předáváme jim relevantní informace a podporujeme osvětu v celé škále témat. Důraz klademe i na správnou péči o pokožku nedonošených dětí, která je velmi zranitelná a jde o jeden z velmi důležitých faktorů v jejich dalším vývoji. Osvětě na toto téma se věnujeme také v kurzech vývojové péče,“ přibližuje Lucie. Správná a citlivá péče je tedy ještě významnější než u donošených novorozenců.

Nejčastější kožní problémy u dětí a jejich vliv na psychiku
V posledních letech významně přibývá případů alergických kožních projevů a v ordinacích pediatrů tvoří děti s těmito potížemi zhruba celou pětinu všech pacientů.⁵ „Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo pak atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 % dětské populace a každým rokem jich přibývá,“ říká MUDr. Lenka Chudomelová.

Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti. Přetrvávající onemocnění mohou vést k narušení funkce kůže, zvýšit riziko infekcí a alergií, a dokonce ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. Zdraví pokožky a psychická pohoda spolu přímo souvisí. Celá řada kožních onemocnění je psychosomatických.⁶ „Naše zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů,“ uzavírá MUDr. Lenka Chudomelová.

Porodila 3 měsíce před termínem. Teď pomáhá rodinám nedonošených dětí
Každý rok se u nás narodí kolem sedmi tisíc nedonošených dětí. Česká republika je jednou z nejúspěšnějších zemí v péči o tyto novorozence. Osobní zkušenost s předčasným porodem a následnou neonatologickou péčí má i Lucie Žáčková. V současnosti působí jako ředitelka neziskové organizace Nedoklubko, která od roku 2002 podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice.

Těhotenství Lucie Žáčkové bylo bezproblémové až do 25. týdne, kdy začala pociťovat křeče v lýtkách. Šla k lékaři, kde jí předepsali magnézium s tím, že je to běžné. Druhý den odpoledne přišla na svět císařským řezem dcera Ella. Vážila pouhých 730 g a měřila 33 cm. „Byl to obrovský šok. Po porodu se ve mně mísily pocity viny, strachu o dceru, o její život, o budoucnost. Vyčítala jsem si její předčasný příchod na svět a hledala jsem důvod, proč se to stalo, proč právě já a co bude dál.“

Po pár dnech dostala Lucie od sestřičky na oddělní brožurky, které tehdy Nedoklubko vydávalo, a moc jí pomohly. „Najednou jsem věděla, že to jde zvládnout, a když to zvládli ostatní, já musím taky. Dodaly mi tenkrát hodně víry a energie být tam pro své miminko a dělat, co je potřeba. Už tenkrát jsem cítila, že tu pomoc, kterou jsem dostala, musím zase poslat dál.“

Předčasný porod předurčil její další kroky. „Už v nemocnici jsem se spojila s tehdejší šéfkou Nedoklubka, a jelikož jsem tehdy měla produkční agenturu, nabídla jsem jí pomoc při organizaci oslav Světového dne předčasně narozených dětí.“ V pomoci Nedoklubku se pak nějaký čas angažovala spíše nárazově. V roce 2013 jí nabídli místo ředitelky a od té doby organizaci vede. „Dává mi smysl pokračovat v práci pro rodiče nedonošených dětí. V Nedoklubku víme, jak se cítí, a chceme jim pomoci, podpořit je, najít cestu a neztratit se na ní. Dodáváme jim prostřednictvím edukativních materiálů relevantní informace v celé řadě témat.“

Šátek s vůní maminky
Fyzický kontakt rodiče s miminkem na neonatologickém oddělení je nenahraditelný. Ať už se jedná o klokánkování, zapojení do ošetřování, nebo hlazení a povídání k miminku v inkubátoru. Rodiče s dětmi na neonatologii však nejsou nepřetržitě. „Když si jdou maminky domů odpočinout, zdravotníci jim doporučují, aby zanechaly dětem v inkubátorech šátek, který předtím nosily v podprsence,“ popisuje Lucie jednu z metod, které zpříjemňují dětem pobyt v nepřirozeném nemocničním prostředí. Jak to funguje? Pro předčasně narozené dítě je čichovým vjemem, který je mu dobře známý a spojuje ho s mámou, kolostrum. Právě toho je využíváno v případě mušelínového šátku, který maminka nosí v podprsence a následně je vložen k miminku do inkubátoru. Známá vůně maminky dítě uklidňuje.

Značka Lovela se rozhodla podpořit Nedoklubko a rodiny s předčasně narozenými dětmi ve společném projektu Na dotek od mámy. Kromě jiného daruje 4 000 ks mušelínových šátků koordinátorkám Nedoklubka, které je předají maminkám na neonatologických odděleních.

Právě předčasně narozené děti potřebují cítit vůni a blízkost maminky nejvíc.

Nezisková organizace Nedoklubko podporuje rodiče a blízké předčasně narozených dětí. Předává jim informace o předčasném porodu, jeho příčinách a prevenci. Podporuje neonatologická oddělení v ČR. Pomáhá posilovat sounáležitost rodičů, sdílet příběhy a podporovat rodiny i zdravotníky. Zvyšuje informovanost veřejnosti o problematice a prohlubuje mezinárodní spolupráci v oblasti podpory rodin předčasně narozených dětí.

Značka Lovela se specializuje na výrobu hypoalergenních pracích prostředků s unikátním složením, díky kterému je prádlo po každém vyprání bezpečné i pro nejmenší miminka od prvního dne jejich života. Produkty Lovela Baby byly speciálně vyvinuty s ohledem na citlivou dětskou pokožku. Jsou hypoalergenní, dermatologicky testované a jejich složení je bezpečné jak pro pokožku novorozenců, tak pro lidi trpící alergiemi a atopickou dermatitidou. Značka Lovela je známá pro svou kvalitu i bezpečnost pro citlivou pokožku a je také partnerem České pediatrické společnosti.

Zdroje:

1. LANGAN, Sinéad Máire and collective. Trends in eczema prevalence in children and adolescents: A Global Asthma Network Phase I Study. Clinical and Experimental Allergy. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cea.14276
2. KOPULETÁ, J., PINKOVÁ, B., BUČKOVÁ, H. Kožní změny u novorozenců. Pediatrie pro praxi. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2021/01/06.pdf 
3. Zymetria Report pro Reckitt: Understanding baby laundry category: An U&A study on the Czech market, říjen 2023.
4. STAMATAS, G. N., ROUX, P.-F. Skin maturation from birth to 10 years of age: Structure, function, composition and microbiome. Experimental Dermatology. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/exd.14843 
5. ČAPKOVÁ, Štěpánka. Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba. Dermatologie pro praxi. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2009/03/03.pdf
6. JANSOVÁ, Barbora. Dopady atopického ekzému na sebepojetí adolescentů. Olomouc, 2020. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra psychologie. Dostupné z: https://theses.cz/id/3pqxw3/37146199