7 důležitých otázek, které by si budoucí rodiče měli položit při výběru porodnice

Při přípravě na příchod nového člena rodiny je jedním z důležitých kroků výběr místa porodu. V České republice je téměř devět desítek porodnic, v nichž se každoročně narodí okolo 100 tisíc dětí. Podle čeho se rozhodnout, které z nich bude nejvhodnější pro vás a vaše miminko? Existují různé faktory, jež je potřeba zvážit.

Otázka č. 1: Mám rizikové těhotenství nebo vše probíhá bez komplikací?
Při výběru porodnice hraje zásadní roli fakt, zda se jedná o fyziologické, málo či hodně rizikové těhotenství. „Od toho se poté odvíjí také možnosti výběru porodnice. Rizikové porody směřujeme dle daného rizika do perinatologických a intermediárních center, což je v rukách lékaře. Fyziologické či nízce rizikové těhotné v případě donošeného těhotenství pak mají větší možnost výběru,“ vysvětluje MUDr. Daniela Fišerová z gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Organizace péče a centralizace patologických těhotenství do specializovaných center je v České republice na velmi vysoké úrovni. Porodnice jsou u nás rozdělené do tří skupin. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR[1] uvádí, že perinatologická centra intenzivní péče, kterých je v ČR 12, zajišťují péči o novorozence narozené již od 23+0 týdne těhotenství. Perinatologická centra intermediární péče, jichž je 15, se dokáží postarat o miminka narozená od 31+0 týdne těhotenství. V praxi je však příjem na tato pracoviště v každém z nich nastaven individuálně. Některá přibírají rodičky k porodu už od 31. týdne těhotenství (31+0), jiná až od 32+0. Záleží na konkrétním pracovišti a jeho kapacitě.

Do těchto porodnic s vysoce specializovanou péčí musejí jít rodit maminky, které čekají například jednovaječná dvojčata, rodičky s diabetem prvního typu, ženy nosící miminko s vážnou vývojovou vadu atd. Třetím typem jsou zařízení primární úrovně. Těchto základních porodnic určených pro fyziologické či nízkorizikové rodičky a donošené děti narozené po 37. týdnu (od 37+0) je po celé ČR 60. Dle statistiky víme, že předčasně, tedy před 37. týdnem (do 36+6) těhotenství, se ročně rodí pouze 7 ze 100 dětí.^[2]

Většina maminek má proto možnost si porodnici vybrat dle vlastních preferencí.

Otázka č. 2: Jak důležitou roli pro mě hraje blízkost bydliště?
Nastávající maminky se obvykle nejprve poohlížejí po nejbližších porodnicích. „I já osobně bych vybírala porodnici podle místa bydliště, abych měla pohodlnou cestu do porodnice a domů,“ připouští Lucie Pecinová, porodní asistentka porodnice ve Slaném. V České republice máme naštěstí velice hustou síť porodnic. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky^[3] jsou v každém kraji ČR minimálně 3 porodnice, až na 6 výjimek je nejméně jedna porodnice také v každém okrese. V každém kraji je alespoň jedno specializované perinatologické centrum. To znamená, že v dobrém dojezdu od místa svého bydliště můžete mít na výběr hned několik porodnic. Navíc některé maminky jsou ochotné kvůli své „porodnici snů“ vážit i delší cestu. Výjimkou nejsou ani maminky, které jedou rodit do města, kde mají své rodiče, protože babička pak může v šestinedělí s péčí o novorozence vypomáhat. „Porodnická turistika“ je dnes zkrátka velmi oblíbená.

Otázka č. 3: Budu se lépe cítit ve velké porodnici nebo v rodinném prostředí?
Každý člověk je jiný, proto i nastávající maminky mohou ke svému porodu přistupovat různými způsoby. Záleží na tom, co žena od porodu očekává a jaké prostředí je pro ni důležité. Některé rodičky, ačkoliv nemají rizikové těhotenství, mohou mít obavy z případných komplikací, které nelze u žádného porodu dopředu vyloučit. Vybírají proto zařízení s nejmodernější lékařskou péčí, včetně novorozeneckého ARA a JIP. Pro jiné je však důležitější pocit intimity a atmosféra klidného rodinného prostředí, proto raději volí menší porodnici, kde nepřichází na svět tolik dětí a díky tomu je možné se blíže seznámit i s personálem. V malé porodnici se snadno může stát, že stejná porodní asistentka maminu přijme, odrodí, a nakonec ji propustí domů. „Je pravdou, že v posledních letech se porodnictví ubírá spíše komunitním směrem. Rodičky se více informují o tom, kdo se o ně stará. I mně se líbí, že v menších porodnicích, jako je ta naše, se člověk potká s nastávající maminkou před porodem, během porodu i po porodu. Ženy mají šanci s námi komunikovat, a také pro mě je zpětná vazba velmi důležitá, když za nimi mohu druhý či třetí den po porodu přijít a popovídat si s nimi. Navíc je možné se setkat s maminkami ještě v těhotenství, například v předporodním kurzu. Když jsem dříve pracovala ve velké porodnici, viděla jsem maminku pouze na porodním sále,“ říká porodní asistentka Jitka Benešová ze slánské porodnice, kde ročně přijde na svět okolo šesti stovek dětí, v průměru tedy dvě denně.

I malá porodnice by však měla být personálně a přístrojově vybavena pro případy náhlých komplikací a disponovat porodním sálem s možností provedení akutního císařského řezu i vybavením pro provedení porodnických operací jako VEX (vakuumextrakce – porod plodu pomocí podtlakového „zvonu“) nebo kleště.

Otázka č. 4: Koho budu mít u porodu a chci doprovod i během celého pobytu v porodnici?
Trendem posledních let jsou právě komunitní porodní asistentky. Vybraná asistentka provází maminku již během těhotenství, je přítomna u jejího porodu a v případě nekomplikovaného průběhu ženu přímo odrodí. Následně je jí k dispozici i v poporodním období. Tato služba je placená, a pokud o ni máte zájem, je opět důležité zjistit, zda ji ve vámi vybrané porodnici umožňují. V některých porodnicích musí být komunitní porodní asistentka pouze součástí stálého týmu porodnice, jiná zařízení umožňují i vedení porodu asistentkou na volné noze.

Některé maminky si také k porodu plánují vzít dulu. Jestliže k nim patříte, je důležité zjistit přístup porodnice k přítomnosti dul. Dula, na rozdíl od porodní asistentky, nemusí mít zdravotnické vzdělání, tudíž nesmí rodičku vyšetřovat, poslouchat srdeční ozvy miminka, podávat léky ani rodit. Sehrává ale důležitou roli jako psychická opora, může pomáhat nefarmakologickými způsoby tišit bolesti a funguje jako jakási „spojka“ mezi lékařem a maminkou.

Doprovod u porodu v dnešní době umožňují všechny porodnice, je tedy standardem, že při příchodu miminka na svět je přítomný jeho tatínek, případně ještě druhá osoba. Někdy si s sebou rodička ale vezme jako oporu i maminku, kamarádku, sestru či tchyni. U některých porodnic se lze setkat také s nadstandardními pokoji, kde může doprovod po celou dobu pobytu zůstat s novopečenou maminkou a miminkem. Některé rodinné pokoje připomínají dokonce samostatnou bytovou jednotku se sociálním zařízením i kuchyňkou.

Otázka č. 5: Jaká jsou moje očekávání?
Trendem dnešní doby a častým přáním rodiček je takzvaný přirozený porod. Co si pod tím ale představit a co je vlastně reálné? „Rodičky často přicházejí s porodním plánem, kde mají sepsané různé požadavky a přání. Ve většině případů si přejí, abychom do průběhu porodu nijak nezasahovali, není-li to nutné. Je-li to možné, nepřejí si žádné léky v průběhu porodu, odmítají protržení vaku blan, často chtějí omezenou monitoraci plodu, volný pohyb, příjemné a intimní prostředí, doprovod v průběhu porodu, možnost výběru polohy při porodu, odmítají nástřih hráze. Po porodu pak obvykle žádají o dotepání pupečníku, přejí si bonding, tedy přiložení nahého novorozence na hrudník matky a takzvaný rooming-in, tedy nepřetržitý kontakt novorozence s maminkou. Někdy odmítají aplikaci vitaminu K (Kanavit) do svalu novorozence a tzv. kredeizaci, tj. ošetření očí novorozence antiseptickými očními kapkami,“ vyjmenovává MUDr. Fišerová nejčastější položky na seznamu porodních přání maminek a dodává: „Jsme ochotni vyhovět přáním rodiček, probíráme s nimi jejich porodní plány, snažíme se jim vysvětlit, co je a není reálné a za jakých podmínek. Vše záleží na průběhu těhotenství a porodu, zdraví rodičky a plodu.“

Otázka č. 6: Mám zájem o alternativní metody?
Některé maminky zaujímají k porodu alternativní postoj a chtějí vyzkoušet například různé nefarmakologické metody tišení bolesti. Poměrně běžně se lze v českých porodnicích setkat s podpůrnými metodami, jako je například využití rebozo šátku, aromaterapie, hydroterapie, spolupráce s fyzioterapeutem, anebo možnost polohování. Dnes už nemusejí maminky rodit na klasickém porodnickém lůžku na zádech, ale mohou miminko přivést na svět i v jiných polohách. Trendem, který se dostává také do České republiky, je například porodnický gauč, jenž umožňuje porod v různých polohách.

V některých porodnicích naleznete také vany či nafukovací porodnické bazénky – ale pozor, často bývají pouze součástí hydroterapie v první době porodní, kdy ulevují od bolesti. Porod do vody je v ČR umožněn jen v několika málo porodnicích. 

Za poměrně neobvyklý je považován také ambulantní porod, při němž maminka s miminkem opouštějí porodnici do 24 hodin po porodu. „Umožňujeme propustit maminku po 12 hodinách od porodu, pokud má dopředu domluveného pediatra, který převezme zodpovědnost za novorozené dítě. To znamená, že za novorozencem dojede domů nebo se s maminkou domluví, že bude 24 hodin k dispozici,“ uvádí MUDr. Markéta Matoušková, primářka gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Slaný.

Otázka č. 7: Kde zjistím o porodnici co nejvíce informací?
Výběr porodnice se často řídí také zkušenostmi jiných maminek. „Dnes si ženy vybírají porodnice podle sociálních sítí, recenzí, doporučení kamarádek a známých,“ potvrzuje porodní asistentka Lucie Pecinová. Základní informace lze najít na webových stránkách či v informačních brožurách jednotlivých porodnic.

Od loňského roku byla také veřejnosti zpřístupněna data o českých porodnicích, která poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)^[4]. Údaje umožňují zjistit, jak jsou na tom jednotlivé porodnice, pokud jde o četnost císařských řezů, vyvolávané porody, použití porodnických kleští a vakuumextraktoru či nástřihy hráze. Odborníci však upozorňují, že tato data je důležité správně interpretovat – například v porodnicích, kde se kumulují rizikové rodičky, lze logicky očekávat i vyšší počet císařských řezů. Také Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, z. s. ve svém průvodci porodnicemi^[5] uvádí v profilech jednotlivých porodnic zajímavé informace, statistiky i hodnocení rodiček.

Ideální však je, když vybranou porodnici ještě před porodem navštívíte. Seznámení může proběhnout v rámci těhotenské poradny či předporodního kurzu, mnohé porodnice umožňují i prohlídky prostorů a možnost setkání a konzultace s porodními asistentkami. Zkuste proto do porodnice zavolat a informovat se o této možnosti. Je užitečné si dopředu sepsat otázky, které vás o porodnici zajímají: zejména co vše porodnice umožňuje, jak bude možné realizovat váš porodní plán nebo porodní přání, jaká je poporodní péče a možnosti kojení atd. Díky předem připravenému seznamu na nic důležitého nezapomenete. Osobní prohlídka vám navíc prozradí nejvíce o atmosféře, která v porodnici panuje.

[1] https://www.nzip.cz/clanek/1631-narodni-registr-reprodukcniho-zdravi-mapa-poskytovatelu
^[2] https://www.nzip.cz/clanek/1831-infografika-porodnost-ceska-republika
^[3] https://www.nzip.cz/clanek/1631-narodni-registr-reprodukcniho-zdravi-mapa-poskytovatelu
^[4] https://www.nzip.cz/clanek/1650-agregovane-datove-souhrny-z-nrrz-vybrane-ukazatele-zdravotni-pece-v-porodnicich-cr
^[5] https://pruvodce-porodnicemi.aperio.cz

Foto: archiv