Potíže s vyprazdňováním trápí přes 40 % naší populace

Potíže s vyprazdňováním trápí zhruba 40 % populace, přesto se o tom většina lidí stydí mluvit. Neřešené problémy pak často vedou k izolaci a vyloučení pacientů z práce i společenského života. Světový týden kontinence chce bořit tabu, ukázat lidem, že není důvod se stydět a připomenout, že existuje účinné řešení, které je vrátí zpět k běžným činnostem. S kontinencí dnes lidem pomáhají i nejmodernější technologie, například sakrální neuromodulace. Zavedení neurostimulátoru umožňuje obnovit ovládání vyprazdňování a problém řešit dlouhodobě, účinně a bez nutnosti užívání léků. Léčba má 95% účinnost a je plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění, mnoho lidí o ní ale stále neví. 

Lidé se často domnívají, že únik moči či stolice nebo naopak neschopnost se vyprázdnit (zácpa, těžkosti s močením) se týkají zejména seniorů, ale není tomu tak. Močovou inkontinencí trpí až 40 % obyvatel, fekální inkontinencí 3,5 % lidí do 60 let a ve vyšším věku se týká až 8 % populace, nad 70 let je to až 15 % lidí. Příčiny jsou různé, od neurogenních, tedy narušení komunikace nervového systému, přes poporodní poranění nebo pokles pánevního dna. Důvodem ale může být i roztroušená skleróza či diabetes, rizikovou skupinou jsou také lidé po operaci v oblasti konečníku nebo onkologičtí pacienti po ozařování.

Problémy trápí muže i ženy a výrazně jim ztěžují život. Pacienti kvůli onemocnění musí extrémně často navštěvovat toaletu. Stud jim však často brání problémy řešit, ty se stupňují, pojí se s nimi i další obtíže jako stres, nízké sebevědomí, strach, psychická nepohoda a s tím narůstají i problémy v zaměstnání, vztazích i společenském životě. Lidé pak omezují sociální život, izolují se a potíže se dále prohlubují. Pomůcky jako tampony, vložky nebo plenkové kalhotky řeší jen příznaky, nikoli příčinu.

Neurostimulátor dokáže řešit příčiny, které jsou spojené s narušeným fungováním systému nervů, které ovládají vyprazdňování. Neřeší tedy stresovou inkontinenci, která je způsobená anatomickými či funkčními změnami. Sakrální neuromodulace je velmi efektivní, omezí obtíže až o 95 %, současně je miniinvazivní, tedy maximálně šetrná.

“Pomocí slabých elektrických impulzů, které neurostimulátor vysílá do nervového okruhu, se obnoví funkce močového měchýře a ten začne fungovat tak, jak má. Výhodou je, že nastavení intenzity a četnosti impulzů můžeme upravovat pomocí aplikace na mobilním telefonu, takže si pacient může stimulaci řídit podle potřeby,“ vysvětluje MUDr. Michal Rejchrt z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Následná rekonvalescence trvá zhruba dva týdny, pak se pacient může vrátit k běžnému životu včetně sportu. Přístroj je vhodný pro pacienty, u kterých selhal klasický způsob léčby včetně léčby medikamenty, a nejnovější dobíjitelný stimulátor vydrží až 15 let, pak ho lze během jednoduchého zákroku vyměnit. Pro řadu pacientů je sakrální neuromodulace průlomovým řešením, které je vrátí do života.

Potíže s močením trápily i paní Barboru: “Měla jsem hyperaktivní močový měchýř, ale současně spastický svěrač a poruchu vyprazdňování. Cítila jsem strašnou potřebu čurat, ale když jsem si sedla, moč netekla a trvalo hrozně dlouho, než se to samo spustilo,” říká. Jako operátorka skladu potřebovala být stále k dispozici a co nejrychleji odbavovat papíry pro řidiče. Ti na ni však museli často čekat, protože někdy na toaletu chodila co 20 minut, a navíc přes celou halu. Řešení nakonec našla v podobě sakrální neuromodulace ve Fakultní nemocnici Motol, kde jí pod kůži v pánevní oblasti zavedli malý neurostimulátor. Paní Barbora během hledání řešení problému absolvovala velké množství vyšetření, nějakou dobu dokonce chodila do práce s cévkou. Na operaci se tak doslova těšila a vkládala do ní velké naděje. “Dopadlo to výborně, přístroj skvěle funguje a místo 15 návštěv toalety mi stačí 6,” pochvaluje si.

Terapie pomocí sakrální neuromodulace funguje i v případě fekální inkontinence. Oproti obtížím s močením je únik stolice ještě náročnější na hygienu a pacienti se pak často doslova uzavírají doma. Zákrok, který pacienty vrátí do života, nabízí například v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny: “Neuromodulace při řešení inkontinence stolice umožňuje lidem návrat do normálního života. Chirurgický zákrok pacienta zatíží minimálně, efekt je dlouhodobý, a navíc díky zkušební fázi lze výsledek zákroku poměrně přesně předvídat. Dochází k výraznému omezení nutné medikace i pomůcek a neurostimulátor může být také alternativou střevního vývodu. Z dlouhodobého hlediska se snižuje počet úniků stolice na 2-6 % ve srovnání se stavem před stimulací a u některých pacientů dokonce dochází k úplné normalizaci stavu. Pacientům se tak zásadně zlepší kvalita života,” popisuje MUDr. Petr Vlček.

V České republice tento zákrok absolvovalo už několik desítek pacientů ve specializovaných centrech v pražské Fakultní nemocnici Motol, Nemocnici na Bulovce, Nemocnici Hořovice, brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny a ve Fakultní nemocnici Ostrava. Zákrok je plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Přestože v zahraničí se jedná o běžně dostupnou léčbu, která se s úspěchem vykonává už přes 30 let, u nás se příliš nevyužívá a lidé o ni neví. Obtíže s vyprazdňováním obrátí člověku život vzhůru nohama. Sakrální neuromodulace vrací lidem sebevědomí a radost ze života.

Jak funguje močový měchýř Prostřednictvím série reflexů a signálů nervy a močový měchýř koordinují svoji aktivitu spolu se svalstvem pánevního dna a svěračem močové trubice. Když se močový měchýř naplní, vzroste v něm tlak. Nervy tento tlak pocítí a řeknou o tom mozku. Ten následně vyšle signály přes nervy, aby vnější svěrač zůstal uzavřen. Když jsme připraveni jít se vymočit, mozek dá nervům signál, aby se močový měchýř vyprázdnil. Uvolníme svaly obklopující močovou trubici a močový měchýř vyloučí moč.V čem spočívá problém Při narušení systému komunikace mezi nervovým systémem a dolními močovými cestami se mohou objevit potíže s močovým měchýřem, které se projevují buď retencí, tedy zadržováním moči, nebo hyperaktivitou močového měchýře, včetně nedokladného nucení na močení a močovou inkontinencí. Odhaduje se, že v Evropě má problémy s ovládáním močového měchýře až 45 milionů lidí. Potíže se stolicí Defekace je aktivní, vůlí ovlivnitelná kontrakce vedoucí k vyprázdnění, na kterém se nejvíce podílí svaly pánevního dna. Defekace vyžaduje souhru mnoha mechanismů, kromě správné funkce svěračů jsou to kognitivní a neurologické funkce. Proto existuje široká řada příčin inkontinence stolice, přičemž v mnohých případech důvody neznáme. Mezi nejčastější příčiny fekální inkontinence u žen patří bolest pudendálního nervu nebo poranění při porodu. K narušení správné funkce nervů dochází také při poklesu pánevního dna, syndromu kaudy (onemocnění páteře), diabetické a traumatické neuropatii, ale i při roztroušené skleróze a cévní mozkové příhodě. Jakýkoliv chirurgický zákrok v oblasti konečníku může vést k fekální inkontinenci, obzvláště pak při odstraňování hemoroidů a análních píštělí, kdy se mohou poškodit svěrače. Vedle zlomenin pánve a jiných úrazů oblasti pánevního dna jsou rizikovými faktory i silné průjmy a zácpa.

Více informací o tomto problému i možnostech řešení naleznete na www.bezomezeni.cz.