Meningokoková invazivní onemocnění ničí každoročně životy desítkám Čechů!

Meningokoková invazivní onemocnění patří mezí nejzávažnější infekční choroby, přenosné z člověka na člověka. Vyvolává je bakterie Neiserria meningitidis a jejich zdrojem je zdravý nosič meningokoka bez jakýchkoliv příznaků, nebo nemocný jedinec. Průběh bývá rychlý – i přes zahájenou léčbu může dojít během prvních 24 až 48 hodin od prvních příznaků k úmrtí. Dle předběžných dat Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy tato nemoc v ČR postihla v loňském roce do listopadu 49 osob, 3 lidé přišli v důsledku onemocnění meningokokem o život.[1] Existují vakcíny, které pomáhají proti meningokokovému onemocnění chránit.

Nejzávažnějšími formami onemocnění vyvolanými bakterií meningokoka jsou meningokoková meningitida, nebo sepse organismu. Důsledky bývají tragické – amputace končetin, hluchota, mentální retardace i smrt – pokud pacient přežije, následky si může nést celý život. Onemocnět může i zcela zdravý člověk, který je v dobré kondici – příkladem je pětadvacetiletá studentka Tereza, kterou léčila MUDr. Jana Pazderková na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem: „Tereza žila zdravě a věnovala se závodně jízdě na kole. Po fyzicky náročných dvou dnech se ráno probudila s příznaky virózy – bolení břicha, zažívací obtíže, malátnost… Později pociťovala chladnutí končetin a na kůži objevila fialové fleky. Praktický lékař ji odeslal na chirurgii, následně se dostala na neurologii, kde ji udělali lumbální punkci, která potvrdila onemocnění meningokokem, odtud ji tedy převezli na naše infekční oddělení.“ Úskalím onemocnění meningokokem jsou prvotní nespecifické příznaky – onemocnění připomíná virózu, ale postupuje velmi rychle. Od lékařů v praktických ambulancích a na pohotovostech se očekává, že při prvním kontaktu s nemocným budou schopni vyslovit podezření a realizovat předepsaný postup. Ti se ale s meningokokem setkávají spíše ojediněle, což může znamenat jistou prodlevu v zahájení léčby a také zhoršení prognózy nemoci.

Jak dále popisuje MUDr. Jana Pazderková: „Další průběh Terezina stavu byl velmi dramatický – musela být v umělém spánku, po dvou týdnech bylo bohužel nutné amputovat jí obě nohy a několik prstů na rukou, další nepříjemností bylo selhání ledvin.. Domů se dostala po 110 dramatických dnech hospitalizace.“

Bakterie meningokoka má šest pro člověka nebezpečných séroskupin – A, B, C, W, X, Y. Nakazit se může kdokoliv v jakémkoliv věku – některé věkové skupiny jsou ohroženější, což potvrzují i data z posledních let:[2] nejvyšší výskyt invazivních meningokových onemocnění je u nejmenších dětí do jednoho roku a způsobena jsou séroskupinami B a C. Další věkové skupiny, kde je výskyt meningokových onemocnění vysoký jsou děti do čtyř let a mladiství ve věku 15 až 19 – v roce 2018 s převahou séroskupiny C (v předchozích letech s vyrovnaným podílem B a C)[3]. Vyšší výskyt meningokového onemocnění byl v roce 2018 zaznamenán také ve skupině „mladých dospělých“ 25-34 let (séroskupiny B a C). V dospělé populaci je tradičně zvýšený výskyt séroskupin Y a W. Proti všem těmto séroskupinám meningokoka existuje účinné očkování.

Počet případů a úmrtí na invazivní meningokokové onemocnění dle měsíce v roce, Česká republika, 2014-2018 (k 28.11.2018)[4]
Surveillance data
ROK Invazivní meningokoková onemocnění           MĚSÍC V ROCE         CELKEM
    1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12  
2014 onemocnění včetně úmrtí 3 5 6 3 2 3 3 2 3 3 5 4 42
  Úmrtí 1 1 1 1 1 5
2015 onemocnění včetně úmrtí 6 5 3 3 3 2 6 2 2 5 4 7 48
  Úmrtí 1 1 1 3
2016 onemocnění včetně úmrtí 8 4 1 3 5 2 2 2 1 6 5 4 43
  Úmrtí 3 1 1 1 6
2017 onemocnění včetně úmrtí 9 8 5 7 11 5 4 3 4 3 3 6 68
  Úmrtí 2 1 1 2 2 2 10
2018 onemocnění včetně úmrtí 4 5 3 8 4 6 5 4 3 4 3  
  Úmrtí 1 1 1  

K aktuálním datům doplňuje MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás meningokok nezpůsobuje vysokou nemocnost, je jeho prevence očkováním velmi žádoucí. Vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.

Na trhu jsou dostupné dva typy vakcín k očkování dětí a dospělých – konjugované vakcíny proti séroskupinám A, C, W a Y a vakcíny proti séroskupině B. Česká vakcinologická společnost ČLS JEP[5] doporučuje k zabezpečení co nejširšího séroskupinového pokrytí očkovat oběma typy vakcín. Jejich aplikace je vhodná v odstupu minimálně 14 dnů, ale v případě potřeby mohou být aplikovány současně do odlišných míst. K udržení dlouhodobé imunity je v některých případech doporučeno přeočkování. O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. Pojišťovny na očkování přispívají až 2500 Kč.[6]

Meningokokové infekce: fakta a mýty o nemoci, která ničí lidské životy
Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma, nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické – až 30% končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit? Jaké pravdy a nepravdy o ní kolují?

FAKTA

  • Za poslední roky má onemocnění u nás stoupající trend. V roce 2015 bylo v ČR zjištěno 48 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 43 případů a v roce 2017 bylo zaznamenáno 68 případů.
  • Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
  • Až 30% pacientů zemře nebo má trvalé následky a to i přes rychlý zásah lékařů.
  • Nejčastější séroskupiny meningokoka, které se u nás vyskytují, jsou B a C. V loňském roce došlo také k onemocněním způsobeným séroskupinou W a Y.
  • V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které pokrývají nejčastější skupiny bakterií meningokoka – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A,C,W,Y a druhé séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence.
  • Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.
  • Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí (15-24 let).
  • Pojišťovny na vakcíny přispívají až do výše 2500 Kč.

 MÝTY

  • Očkování proti meningokoku není účinné, protože pokrývá jen některé kmeny.
    • Meningokoky lze rozdělit do třinácti séroskupin – pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění – A, B, C, W, X, a Y. V posledních letech již jsou i u nás dostupné vakcíny, které pokrývají většinu těchto typů meningokoka a jejich účinnost je vysoká.
  • Když se pacient s meningokokovou infekcí dostane včas k lékaři a ten nasadí léčbu, vyvaruje se trvalých následků.
    • Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné.
  • Antibiotika mohou být účinná coby prevence onemocnění.
    • Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným invazivní meningokokovou meningitidou dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.
  • Meningokoková meningitida postihuje především malé děti do 4 let.
    • Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci – pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.
  • Nakazit se lze jen od viditelně nemocného.
    • Není tomu tak! Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.
  • Meningokokovou infekci poznáme podle charakteristické vyrážky, která ji provází.
    • Onemocnění mohou, ale nemusí (!), provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy když máme podezření.

Zdroj:
[1] Předběžná surveillance data NRL pro meningokokové nákazy, k 28.11.18
[2] Zpráva Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017
[3] Zpráva Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ – Invazivní meningokokové onemocnění v ČR v roce 2017
[4] Předběžná surveillance data NRL pro meningokokové nákazy, k 28.11.18
[5] Doporučení ČVS ČLS JEP pro očkování proti IMO
[6] Příspěvky zdravotních pojišťoven 2019

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.