Invazivní meningokokové onemocnění: nemoc, která může dospívajícím vzít i život

Aktuálně příznivý vývoj koronavirové pandemie umožňuje rozvolňovat opatření a vracet se pozvolna do běžného režimu. Po téměř třech měsících se tak dospívající a mladí lidé mohou těšit na léto ve znamení prázdnin, brigád nebo jiných aktivit s přáteli. Návrat k normálu po absenci společných setkávání však s sebou může přinášet i mnohá úskalí – například riziko nákazy meningokokem. Ten u nás tragicky vstoupí do života několika desítkám osob ročně. Jednou z nejohroženějších skupin jsou dospívající a mladí dospělí do 25 let, kojenci a děti do 4 let. Ty meningokok může poznamenat trvale, vzít jim hodně, často i život samotný.

Minimum aktivit, více času stráveného doma, snížená možnost být na čerstvém vzduchu, anebo změna stravovacích návyků. To vše jsou faktory, které se na fyzickém, mnohdy i psychickém stavu dospívající mládeže mohly podepsat a nepřímo oslabit jejich přirozenou obranyschopnost. Jedním z následků karantény a opětovného návratu do kolektivu však nemusí být jen lehká viróza či chřipka, ale také invazivní meningokokové onemocnění.

Meningokok a „rizikové“ chování
Toto onemocnění patří mezi nejzávažnější infekční choroby přenosné z člověka na člověka. Vyvolává je bakterie Neisseria meningitidis a jejich zdrojem je zdravý nosič meningokoka bez jakýchkoliv příznaků, anebo nemocný jedinec. Meningokok se šíří pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, stejně jako chřipka či viróza. „Nelze předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je – zvláště u mladých lidí – pobyt ve velkém kolektivu, zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování. Letní aktivity k takovým činnostem velmi svádí, a tak je ochrana u dospívajících na pravém místě,“ doplňuje praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Hana Cabrnochová. A právě k takovým aktivitám se po téměř tříměsíční karanténě budou chtít mladí přirozeně vrátit. Dovolené, obvyklé prázdninové činnosti, brigády nebo například několikadenní výlety s přáteli se zdají jako zcela běžné, jejich „rizikové“ chování může mít vliv na ně i jejich blízké okolí.

Bezpříznakový nosič jako ohrožení pro ostatní
Na mládež a mladé dospělé ve věku 15–25 může také negativně působit stres ze závěrečných školních zkoušek, které jsou spojené s psychickou zátěží. „I jakýkoliv větší počet osob může být potencionálně rizikovým faktorem pro nákazu meningokokem,“ doplňuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ MUDr. Pavla Křížová, CSc. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet tzv. bezpříznakových nosičů. Takový jedinec nemá žádné příznaky, chová se jako zdravý jedinec a nevědomky tak šíří nákazu.

Rizikové cestování hrozí i po Čechách
Celosvětová čísla říkají, že meningokokové infekce se nevyhnou přibližně půl milionu lidem ročně. Ohrožení se zvyšuje při cestování hromadnými prostředky, při spaní v noclehárnách a podobně. A takové aktivity jsou i přes trvající ztížené podmínky po koronavirové pandemii možné i v České republice.

Očkování zcela zdarma nebo s příspěvkem
Účinnou prevencí meningokokového onemocnění je očkování. To Česká vakcionologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím a mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. „V současnosti jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. Jedny vakcíny pokrývají séroskupiny A, C, W a Y, a druhé vakcíny pokrývají séroskupinu B. Pro co nejširší ochranu doporučujeme kombinaci obou typů vakcín,“ říká MUDr. Křížová. Očkování oběma vakcínami může proběhnout současně nebo s odstupem 14 dnů.

Foto: archiv