Premiéra české komedie Štěstí je krásná věc v neděli na Primě!

Televize Prima odvysílá v neděli 16. května ve 20.15 premiéru české komedie Štěstí je krásná věc s Petrou Hřebíčkovou a Karlem Zimou v hlavních rolích. Film vypráví příběh nezaměstnaného a zadluženého páru Čendy a Jany. Když se na ně jednoho dne usměje štěstí v podobě výhry 176 milionů korun, jsou nadšení a začnou si užívat. Brzy se ale ukáže, že peníze nejsou v životě to nejdůležitější…

Po divácky úspěšných filmech Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, Všechno nebo nic nebo Kajínek se producentská dvojice Pavel Pásek a Igor Konyukov rozhodla natočit komedii s názvem Štěstí je krásná věc. Tentokrát jde o výhru balíku peněz v loterii, kterou získá dvojice v podání Petry Hřebíčkové a Karla Zimy. Režie se ujal Jiří Novák.

„Je to komedie o dvou mladých lidech, kteří vyhráli obrovskou částku peněz. To jim ale začne narušovat jejich vztah,“ vysvětlil režisér, který má za sebou seriály jako Kafe & Cigárko, Comeback či dokumentární Na cestě o adaptaci původně litevského scénáře v českém prostředí. Dvojice totiž nemá zaměstnání, zato má všude spoustu dluhů. A když při jedné výjimečné návštěvě kostela získá tiket, který jim přinese 176 milionů, začnou se kolem nich dít věci… „Oni ty peníze vlastně nepotřebují. Žijí teď a tady, co mají, to vydají, a jsou spokojení. Hlavní je, že se mají rádi,“ řekla Petra Hřebíčková o své roli Jany. „Neumí moc hospodařit, mají dluhy, ale nemají problém. Ten přijde, až když vyhrají,“ dodal herec Karel Zima alias Čenda. „Vyhrát takový balík pro ně není výhra, ale spíš problém. Nedokážou s tím najednou nakládat a z toho vznikají vtipné situace. A samozřejmě taky problémy, takže to chvíli vypadá i na rozchod,“ popsali své postavy Jany a Čendy herci. Když se totiž po vsi, kde žijí, rozkřikne, že vyhráli takovou částku, začne si nejen jejich okolí chodit pro svoje dluhy, ale objeví se i zapomenutí spolužáci ze školy či bratr, který se neukázal několik let. Toho si zahrál Jan Dolanský. Jejich otce Ondřej Pavelka a nepřejícího souseda ztvárnil Marek Taclík.

V dalších rolích se objeví například Tomáš Jeřábek, Zdeněk Godla, Markéta Hrubešová, Jaroslava Pokorná, Martin Písařík, David Novotný nebo Leoš Noha. I když by se zdálo, že s takovým názvem filmu musí mít štěstí i štáb, bohužel nestálo při původním režisérovi Tomáši Svobodovi, který měl po sedmi natáčecích dnech vážnou dopravní nehodu. Kvůli následné zdravotní neschopnosti se tak musel režisérského křesla vzdát a producenti ho po zbytek natáčení předali do rukou režiséra Jiřího Nováka.

Synopse:
VÝHRA BALÍKU PENĚZ V LOTERII ČLOVĚKU ROZHODNĚ ZMĚNÍ ŽIVOT. OTÁZKA JE, JAK… Čenda (Karel Zima) s Janou (Petra Hřebíčková) nemají v životě na růžích ustláno. Oba jsou nezaměstnaní, Čenda má dluhy všude, kam se podívá, a nejčastější návštěvou u nich je exekutor. To ale změní farářem požehnaný loterijní tiket. Pohádková výhra 176 milionů korun otevírá dvojici dveře do velkého světa neomezených možností, ale také ke spoustě nových či staronových kamarádů, kteří by si z výhry rádi ukrojili pořádný kus. A i když se to některým podaří a vztah téhle dvojice to nabourá, přece jen na konci zjistí, že největší výhrou v životě je láska… Nová česká komedie Štěstí je krásná věc je plná situačního humoru a vypointovaných dialogů. Tvůrci obsadili do hlavních rolí Petru Hřebíčkovou a Karla Zimu, v dalších rolích se objeví Jan Dolanský, Marek Taclík, Ondřej Pavelka, Jiří Ployhar, Zdeněk Godla, Tomáš Jeřábek, Marek Taclík, Eva Leinweberová, Petr Vaněk, Markéta Hrubešová, Leoš Noha, David Novotný a další.

Hudba Richarda Müllera:
Jednu z „hlavních rolí“ má ve snímku samozřejmě i oblíbená píseň Štěstí je krásná věc Richarda Müllera, podle které se celý film jmenuje. Slovenský zpěvák se dokonce představí i se zcela novým songem, který k tomuto snímku nazpíval. „Když mi producent Igor Konyukov zavolal, jestli bych nazpíval další píseň do filmu, přišlo mi to nejdřív jako trochu absurdní nápad, mít tam dvě písničky. Tvůrci totiž ve filmu použili už originální skladbu Štěstí je krásná věc, kterou jsem nazpíval před 30 lety. Když mi ale novou písničku poslali, změnil jsem názor,“ vysvětlil Richard Müller, který song s názvem Chladnej den nazpíval v češtině. „Tenhle song má jinou atmosféru než Štěstí je krásná věc. Řekl bych – až epickou. Poslechl jsem si ho několikrát, podíval se na film a dostal jsem chuť to zkusit. Ten hudební podklad je krásný a mě opravdu těší, že mám ve filmu nakonec písničky dvě,“ dodal zpěvák o songu, který složil hudební skladatel René Rypar a text k němu napsala Gábina Osvaldová.

Rozhovor s Petrou Hřebíčkovou a Karlem Zimou:
VĚŘÍTE NA ŠTĚSTÍ, OSUD? JDETE MU NAPROTI?
Petra Hřebíčková: Věřím. Taky věřím, že naše bytí na Zemi má vyšší smysl než jen oddýchat tento jeden život. Jinak mi nejde na rozum tolik nespravedlnosti a utrpení ve světě. Jít štěstí naproti? Něco jiného je mít štěstí a něco jiného je ho zažívat. Tomu prvnímu naproti jít nemůžete, tomu druhému snad ano. Člověk nikdy neví, co mu přinese štěstí. I některé karamboly v životě můžou vést ke spokojenosti, a naopak. Asi hlavní je nejít proti svým zásadám, a tedy především nějaké mít. Někdo je šťastný, že vůbec přežil další den, a někdo má vše, a přesto neumí být šťastný. Je to pocit, který začíná v hlavě každého jednotlivce.
Karel Zima: To jsou dvě věci. Co se týče štěstí, nechodí po ulici ani nečeká v sázkových kancelářích, prodejnách drahých aut. Nosíme ho v sobě. Někdo to ví, a někdo ne a hledá ho pak všude možně, většinou marně. A osud? Nezvratný schovaný čaroděj? Štěstí bych řekl, že naproti jdu. S osudem jsme pořád ještě všechna piva nevypili.

JDE ZA PENÍZE KOUPIT?
Petra Hřebíčková: Samozřejmě, že nelze. Ale být finančně zajištěn je určitě pro někoho také důležitý faktor, který ovlivňuje míru spokojenosti. I pro mne. Někomu stačí meditovat u čaje a kousku chleba, někdo potřebuje dům, bazén, luxus. Štěstí je velký pojem minimálně na diplomovou práci.
Karel Zima: Asi ne.

CO PRO VÁS JE ŠTĚSTÍ?
Petra Hřebíčková: Že se mi narodili dva synové! Být zdravá, svobodná, žít v míru, mít zdravou rodinu a moci se realizovat, a to vše si umět užívat je vlastně přepych, ve kterém se cítím šťastná. Vážit si toho, co mám, a mít proč se smát. Humor a láska jsou nepostradatelná a nejdůležitější pojítka ke štěstí.
Karel Zima: Že je mír. Že jsou zdraví moji blízcí i já. Že mám práci, která mě baví. Že mám spoustu skvělých přátel. Že jsou mezi nimi zábavní, inspirativní, inteligentní, krásní i vtipní lidé. Že si můžu dovolit cestovat. Že svítí slunce. Že prší.

JE LEPŠÍ MÍT PENÍZE V BANCE, NEBO VE SLAMNÍKU?
Petra Hřebíčková: To je jedno, hlavní je umět je utrácet. A to pro každého může znamenat úplně něco jiného. Ve slamníku ani v bance si je neužijete.
Karel Zima: Všichni zatím můžeme bez obav využívat té první varianty. Ale vlastně mě pomyšlení na tu druhou teď docela baví, takže adresu vám neřeknu.

CO BYSTE SI KOUPILI JAKO PRVNÍ, KDYBYSTE VYHRÁLI KUPU PENĚZ?
Petra Hřebíčková: Kupu? Tak… Nemovitost. A bylo by skvělé moci dál rozdávat. Pomoci výraznou měrou tam, kde je potřeba, je úžasný pocit.
Karel Zima: Nevím. Asi nechci vyhrát kupu peněz. Co potřebuju, mám. Ale možná by to byla chalupa se zahradou. A dřevěným plotem. A klavír!

VYHRÁLI JSTE VŮBEC V ŽIVOTĚ NĚCO MATERIÁLNÍHO? KDE A CO?
Petra Hřebíčková: Fén. Teď se moc směju. Jako malá holka jsem něco někam poslala a přišel mi fén. Na JAMU jsem získala cenu Jany Rybářové od Evropské nadace Margherita, což bylo jako zjevení z nebe. Dva starší Italové, kterým zemřela vnučka, co milovala umění, se rozhodli na její počest pomoci mladým umělcům. Cenu získala ještě dnes uznávaná sochařka Paulina Skavová a malíř Vít Soukup. Moc mi to tenkrát finančně pomohlo.
Karel Zima: Jen drobné částky. A jednou v tombole na plese zapůjčení nové Škody Superb na víkend. Jeli jsme tehdy s bývalou ženou do Krumlova.

V PŘÍPADĚ, ŽE BYSTE V LOTERII OPRAVDU VYHRÁLI 176 MILIONŮ, TAJILI BYSTE TO, NEBO NE? A PROČ?
Petra Hřebíčková: Upřímně bych se s tím veřejně asi moc chlubit nechtěla, protože bych ráda měla klid se řádně rozmyslet, jak s penězi naložit.
Karel Zima: Těžká otázka. Asi bych to hodně rozvažoval. Ale pokud ano, udělal bych mejdan. Velkej mejdan!

STÁT SE BOHATÝM MŮŽE V NĚČEM PŘIPOMÍNAT, KDYŽ SE STANETE SLAVNÝM. ZAČALI SE VÁM DÍKY ÚSPĚŠNÝM KARIÉRÁM HLÁSIT „VZDÁLENÍ PŘÍBUZNÍ“ A „STAŘÍ KAMARÁDI“?
Petra Hřebíčková: Někteří ano, ale nijak závratně. Nebylo to tak, že by po mně něco vyžadovali. Spíš mě mohli jen lépe vyhledat. Nebylo to nikdy obtěžující, naopak, především vzdálení příbuzní mě jen potěšili.
Karel Zima: Občas se ozvou dávní známí, ale vždycky mile a nevypočítavě.

JAKÝ MÁTE RECEPT NA ZBAVENÍ SE NECHTĚNÉ POZORNOSTI?
Petra Hřebíčková: Žádný, není to tak hrozné.
Karel Zima: Jako prevence noviny, černé brýle, kapuce. A když už k ní dojde, tak odchod pryč. Ale ideálně nebýt moc slavný.

VAŠE FILMOVÁ RODINA SE NA ZAČÁTKU NAOPAK POTÝKÁ S NOUZÍ, DOKONCE SI PŮJČUJE OD LICHVÁŘŮ. JE TO MYŠLENO JAKO VAROVÁNÍ?
Petra Hřebíčková: Těžko radit „Nepůjčujte si od lichvářů!“ někomu, kdo je v totální nouzi. Přesto. Nepůjčujte si nikdy od lichvářů!
Karel Zima: Pokud to na někoho zapůsobí i tímto směrem, proč ne?!

MUSELI JSTE VY NĚKDY V ŽIVOTĚ ŘEŠIT PODOBNOU SITUACI?
Petra Hřebíčková: Naštěstí ne.
Karel Zima: Spíš ne. I když jsem/jsem byl/byli chudý/í, nikdy jsem nežil v bídě. Vždycky jsem byl zdravý a mohl pracovat. Přivydělával jsem si různě. A všechno mě bavilo.

VYVEDLI JSTE NĚKDY NĚKOMU „KANADSKÝ ŽERT“, JAKO SI JE DĚLAJÍ POSTAVY VE FILMU?
Petra Hřebíčková: No jasně, začalo to doma mezi sourozenci, pak trénink na táborech a v divadelním prostředí se to podobnými kousky jen hemží. Táhne se to se mnou celý život.
Karel Zima: Mnohokrát.

CO NA SCÉNÁŘI FILMU ŠTĚSTÍ VÁS NEJVÍCE OSLOVILO?
Petra Hřebíčková: Že je to vlastně strašně milý příběh o lásce!
Karel Zima: Vztah těch dvou. Čistej, prostej, ale velkej.

JAKÁ BYLA ATMOSFÉRA NA NATÁČENÍ? MÁTE NĚJAKOU OBLIGÁTNÍ VESELOU HISTORKU?
Petra Hřebíčková: Kdyby nebylo nehody režiséra Tomáše Svobody, který film roztočil, bylo by vše zalité sluncem. To mě zasáhlo. Ale na place byli všichni famózní po celou dobu. I s režisérem Jiřím Novákem jsme si rozuměli. Natáčení jsem si ale vážně užila, bylo to dobrodružné. S Karlem Zimou jsme se podporovali. Je to parťák do nepohody, a tak jsem zažívala jen pohodu. Nasmála jsem se do zásoby na pár let. Nejvíc mě pobavilo, když Karel stál celý promočený v rybníce už druhou hodinu, byla kosa, všichni ho litovali a on si tam kouřil cigárko a drkotaje pravil: „Ttteď kkkdybych jel kkkolem vvv autě a ddddíval se na tttoho ttýpka vv rybníce a ttty kamery a ten šrrrumec kolem, tttak bych mu hrrrozně záviděl.“ S tímhle týpkem si nešlo neužít každou minutu při natáčení.
Karel Zima: Tohle natáčení byla jedna velká skvělá dovolená. Plná zábavných, a zároveň pokorných lidí ve štábu. Slyšeli jsme na sebe. Lepší štáb si bez přehánění neumím představit. A historek byla spousta. Ale moje historky si většinou pamatují ostatní a já si zase pamatuju momenty, který vlastně nejsou primárně vtipný ani nemají pointu. Často jsou to „jen“ pocity. Barva trávy, ve který jsme čekali na další záběr, vůně Wartburgu uvnitř kabiny, nebe nad rybníkem u našeho domku, nádherný vrásky od smíchu kolem očí Petry, takže asi nic pro vás. I když kdoví, protože většina toho bude i na plátně.

Zdroj a foto: FTV Prima, archiv filmu