Opatství Stift Klosterneuburg od minulosti po současnost

28.9.2021 Red

Objevte krásy opatství Stift Klosterneuburg, které je staré více než 900. let. Opatství založil markrabě Leopold III a jeho manželka Agnes poblíž jejich hradu jako náboženské, sociální a kulturní centrum v roce 1114. V roce 1133, předali klášter řádným kánonům svatého Augustina.

Zakládající legenda opatství: Když markrabě Leopold III a jeho manželka Agnes jely spolu, vzal poryv větru Agnesin svatební závoj. Pátrání po něm zůstalo neúspěšné. Leopold III slíbil založit klášter na místě, kde jej lze nalézt. O devět let později Leopold objevil závoj na bezovém keři a splnil svůj slib. Dokonce ačkoli se jedná o pozdější legendu, závoj skutečně existuje a lze jej vidět v pokladnici kláštera která je pro návštěvníky otevřena od května 2011.

Kolegiátní kostel byl vysvěcen 15. listopadu 1136 – téhož roku Leopold III zemřel. Leopold III byl pohřben v malé kryptě pod současnou kaplí Leopoldi (Leopoldikapelle), která se brzy stala poutním místem. V roce 1181 dokončil zlatník Nikolaus z města Verdun smaltované obložení a kazatelnu, představující historii spásy z událostí ze Starého a Nového zákona. Po ničivém požáru v roce 1330 byly smaltované panely přeměněny na „Verdunský Oltář “ – jedno z nejvýznamnějších středověkých uměleckých děl v Evropě.

Kolem roku 1200 sloužil klášter Klosterneuburg ještě několik let jako rezidence. Leopold VI pověřil postavením nádherné kaple v areálu kláštera zvané „Capella speciose“ – první gotické stavbě v Rakousku. Dnes z obou zbylo jen několik pozůstatků vlevo budovy. Ve středověku se opatství stalo důležitým místem pro vědecký a teologický výzkum a v knihovně nalezneme okolo 1200 rukopisů. Kanonizace Leopolda III. v roce 1485 ukazuje stále rostoucí význam opatství. S katolickou protireformací však klášter rychle získal své předchozí úspěchy a stál a v roce 1616 se stal strážcem arcivévodského koronetu – „Svaté koruny Rakouska”. Tyto insignie by byly odstraněny pouze z hrobu svatého Leopolda pro obřad „Dědičné pocty“.

Vnitřní přestavba románské baziliky opatství na barokní baziliku začala o několik let později, ale byla přerušena tureckou válkou v roce 1683. Turecká armáda, která tehdy obléhala Vídeň, obklíčila také Klosterneuburg – jehož obrana byla zajištěna pouze jedním kánonem a jedním laickým bratrem. V září 1683 úspěšná obrana Klosterneuburgu také vyústila v úspěšné osvobození obklíčené Vídně císařskými vojsky.

V roce 1730 se císař Karel VI. rozhodl postavit v Klosterneuburgu klášterní sídlo – podobné stylu do „El Escorial“ ve Španělsku. Císař si představoval obří komplex s devíti kopulemi a čtyřmi nádvoří. Roku 1740 však nečekaně zemřel, než se jeho plány vůbec podařilo uskutečnit. Jeho dcera a nástupce Marie Terezie se rozhodla pokročit v rozšiřování zámku Schönbrunn (který je postaven v klasickém francouzském stylu podle tehdejší módy). Opatství se ulevilo, že už nemusí nést náklady na stavbu a okamžitě zastavilo stavební práce, takže se splnila pouze 1/8 plánů. O 100 let později bydlo dokončeno pouze jedno nádvoří (Kaiserhof) a do té doby byla realizována pouze 1/4 plánů.

S vládou císaře Josefa II. začalo období otřesů. Politika císařské církve během revoluce v roce 1848 to znamenalo rozšíření pastorační péče a sociálních odpovědností vedlo k rozpadu panského systému. Klášter proto musel najít nové způsoby financování. Konec habsburské monarchie v roce 1918 způsobil další změny a ekonomické, sociální a politické napětí, konflikty a katastrofy představovaly další výzvy pro klášter.

Ve 20. letech 20. století se klášter v Klosterneuburgu stal iniciátorem postupu směrem k církevní reformy, vycházející z myšlenek kanovníka Pia Parsche. Jeho myšlenky měly globální dopad a byly potvrzeny v dokumentech druhého vatikánského koncilu. S návratem k biblickému texty a nové liturgické metody, jako je používání národních jazyků a veřejných oltářů, atd.

V opatství dnes žije okolo 50 kněží, kteří pocházejí z Rakouska, Německa, USA, Polska, Norska, Vietnamu a Rumunska. Jejich klášterní život začíná obřadem oblečení během kterého dostanou řeholní jméno, a následuje rok noviciátu. Poté složí „jednoduchý slib“, který zavazuje budoucí kněží na tři roky a nakonec složením „slavnostní přísahy“ se zavazují klášteru na celý život. Slibují věčnou poslušnost a žijí pokorný a celibátní život. V souladu s ustanoveními rakouské augustiniánské kongregace je komunita organizována demokraticky. Komunita má zvoleného probošta a v jeho čele stojí jáhen, který je také zvolen kněžími a pomáhá mu kapitulační rada, jejíž členové jsou částečně voleni a částečně jmenováni proboštem.

V současné době je opatství považováno za jednu z nejdůležitějších kulturních destinací pro cestovní ruch v Dolním Rakousku. Návštěvníky láká světoznámý „Verdunský oltář“, který je naprostým vrcholem a dále nádherné sbírky v klášterním muzeu a pokladnici obsahují umělecká díla ze středověku až do současnosti. Unikátní komplex budov se skládá z různých architektonických stylů, od románské přes barokní velkolepost až po historismus a singulární baroko staveniště Sala Terrena, které zůstalo beze změny od doby, kdy byla postaveno v roce 1740. Návštěvníky dále lákají různé výstavy moderního umění v „Galerii moderního umění“ a také v „St. Leopoldova cena míru“. Oblíbená je i výstava orchidejí, která se pořádá v klášterních zahradách každé dva roky a jedná se o největší událost svého druhu v Rakousku.

Opatství Klosterneuburg má již za sebou 900 let pěstování vína a je proslulé svými špičkovými víny, která pěstuje na více než 100 hektarech ve Vídni a v okolní termální oblasti. Vinařství je největší v Rakousku nabízí perfektní umístění pro různé druhy hroznů. Pečlivým zpracováním a za použití moderních metod se zdejší vína řadí patří k nejlepším v národních i mezinárodních soutěžích. Svatý Laurent je ochrannou známkou kláštera. Velmi důležitým aspektem pěstování vína v klášteře, které přispívá k zajištění kvality je individuální správa vinic s a zaměření na přírodní metody. Zásady udržitelnosti a sociální a ekonomická odpovědnost také platí jako základní pravidla při řízení dalších činností kláštera, jako je lesnictví, ekologické zemědělství a teplárna na biomasu, která byla postavena v letech 2002/2003.

Při správě nemovitostí existují zvláštní ustanovení na ochranu nájemců a nájemců se sociálními sítěmi potíže, umožňující klášteru plnit své náboženské, kulturní a sociální odpovědnosti a poskytovat pastorační péči 28 farnostem (24 ve Vídni a Dolním Rakousku, 2 farnosti v Norsko a 2 v USA).

Údržba a správa kulturních statků, jako jsou náklady na renovace klášterních budov, činí cca. 1 milion eur ročně. Kromě toho existují náklady na údržbu klášterního archivu, knihovny a rozsáhlých uměleckých sbírek. Klášter také každoročně vynakládá podobnou částku na národní a mezinárodní sociální práci a projekty.

Opatství působí na mezinárodní úrovni a jeho klíčovými sektory jsou náboženské, sociální a kulturní úkoly. Pastorační péče je poskytována 3 farnostem v zahraničí. Nyní je zvolen provostem kláštera Opat Primas, který stojí v čele řádu všech pravidelných kněží svatého Augustina na celém světě a jedním z nich je současný biskup z Osla. Opatství podporuje mnoho sociálních projektů v Rumunsku, Moldavsku, Indii, Africe a Latinské Americe.

Jak šel čas:
1114 – Založení opatství markrabětem Leopoldem III
1133 – Jmenování pravidelných kánonů svatého Augustina do Neuburgu
1136 – Vysvěcení klášterního kostela na počest Panny Marie
1136 – Leopold III. umírá
1181 – Dokončení Verdunského oltáře
1485 – Zakladatel opatství kanonizován papežem Nevinností VIII
1492 – Závěr 3,5 metru vysoké Babenbergovy genealogie po 3 letech stavebních prací
1616 – Arcivévoda Maxmilián III. daruje rakouský arcivévodský koronet, „Svatá koruna Rakouska“
1642 – Dokončení největších dochovaných monumentálních barokních varhan na světě pro baziliku s původním hudebním mechanismem Johanna Freundta
1663 – 19. října císař Leopold I. prohlašuje svatého Leopolda za patrona Rakouska
1730-40 – Rozšíření a barokní přestavba opatství za císaře Karla VI architektem Donatem Felice d’Allio. Císař plánuje přestavbu na rezidenci a opatství. Drahé stavební práce „rakouského El Escorialu“ jsou zastaveny ihned po jeho smrti.
1774 – Založení muzea proboštem Ambrosem Lorenzem
1814 – První dokumentovaná zmínka o „Fasslrutschen“ („klouzání po sudech“) v Binderstadlu
1834-42 – Opatství dostává dnešní podobu od architekta Josepha Kornhäusela
1860 – Založení první vinařské školy na světě v Klosterneuburgu
1908 – Opatství nabízí dosud neznámému Egonovi Schieleovi příležitost představit své dílo veřejnost poprvé
1922 – Založení „hnutí populární liturgie“ kanovníkem Piem Parschem
1941-45 – Uzavření opatství národně socialistickým režimem
1963 – Vyhlášení ústavy o liturgii „Sacrosanctum Concilium“, zahrnující liturgické myšlenky kanonika Pia Parsche
1995 – Volba současného probošta Bernharda Backovského
1997 – Zahájení rozsáhlejších rekonstrukčních prací na opatství a bazilice
2000 – Opatství připravuje sociální statut k provádění pomoci lidem v nouzi po celém světě svět s projektem: „Domov pro děti z ulice“
2002 – Probošt Bernhard Backovský je zvolen generálním opatem rakouské kongregace kánonů
2003 – Do provozu je uvedena ekologicky šetrná teplárna na biomasu
2004 – První výstavy v rámci iniciativy STIFTetKUNST
2006 – Slavnostní otevření Sala Terrena návštěvníkům
2007 – Opatství získává cenu evropského kulturního dědictví „Europa Nostra“
2008 – Ukončení obnovy kolegiálního kostela
2010 – probošt Bernhard Backovský je zvolen opatem primátora celosvětové konfederace Pravidelné kánony svatého Augustina
2011 – Otevření nové pokladnice pro návštěvníky
2012 – Revitalizace a vytvoření „zahrad století“
2013 – Otevření „Galerie moderního umění“
2014 – 900. výročí založení opatství (1114-2014)
2016 – 400. výročí arcivévodského klobouku, „rakouské koruny“