Sonda: Čeští žáci se do lavic s nadšením nevrací

Letní prázdniny skončily a polovina českých školáků bez obalu přiznává, že se do školy příliš netěší.  Přesto existují momenty, které jim náladu spolehlivě zvednou. Sedm z deseti dotázaných dětí uvádí, že se po vyučování plánuje věnovat nějakému kroužku, nejčastěji sportovnímu. Většina teenagerů si také myslí, že žijí zdravým životním stylem.  Vyplývá to z aktuální sondy, kterou již potřetí zrealizovala Generali Česká pojišťovna. Zapojilo se do ní 805 mladých respondentů z celé České republiky ve věku od 12 do 17 let. 

Učení, ranní vstávání i strach ze špatných známek
Po dlouhých letních prázdninách často nebývá návrat do školy jednoduchý. Polovina dotázaných školáků (53 %) přiznává, že se zpět do lavic příliš netěší. Nejčastějším důvodem je podle nich obecně učení. Neradují se ale ani z ranního vstávání a obava panuje i kvůli špatným známkám. Otázkou je, zda jsou zdrojem strachu reakce rodičů, či známky samotné. „Svou roli může hrát věk – čím mladší dítě, tím větší vliv rodičů. Bývá zajímavé, co už je pro rodiče špatná známka, jestli třeba dvojka, nebo pětka. A pak právě jejich reakce. Trest, ať už v jakékoli podobě, je slabší motivace než zvýšený zájem a podpora a následná odměna za zlepšení. A pak jsou děti, pro které je špatná známka sama o sobě trestem pro jejich sebehodnocení. Rodiče následně hledají způsob, jak jim s jejich úzkostí a bolestí pomoct,“ říká psycholog Daniel Patzelt. Pro druhou polovinu dětí, kteří se do školy těší, jsou pozitivními hnacími momenty nejčastěji spolužáci, pravidelný režim, zájmové kroužky a také sporty. Co se týče předmětů, tak mladou společnost rozděluje matematika. Ta patří společně s fyzikou mezi nejméně oblíbené předměty. Pro druhou skupinu je však zároveň s anglickým jazykem i předmětem nejpopulárnějším.
Zájem o mimoškolní aktivity

Po skončení vyučování plánují osm z deseti (81 %) žáků druhého stupně základní školy navštěvovat nějaký zájmový kroužek. Nejčastěji to budou kroužky sportovní, hudební a taneční. Na více než jeden kroužek plánuje chodit 70 % dotázaných. Co se týče středoškoláků, kterých se už kroužky příliš netýkají, více jak polovina (54 %) z nich plánuje, že se mimo školu bude aktivně věnovat nějakému sportu.

Úrazy při sportu či zájmovém kroužku
Sonda Generali České pojišťovny mimo jiné také ukázala, že 70 % mladých respondentů se právě na kroužku nebo při sportování někdy zranilo. “Září každoročně představuje období, kdy počty úrazů, které u dětí řešíme, skokově roste. Důvod? Doslova náraz v režimu fungování – prázdninová volnost versus školní řád a povinnosti: nadbytek energie se projeví i ve škole nebo během zájmových aktivit,” říká Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny.
Zranění ať už na kroužku nebo v rámci volnočasových aktivit má pak konsekvence – nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče. Podle výsledků sondy uvedlo 35 % dětí navštěvujících základní školu, že s nimi doma v průběhu léčby musel zůstat alespoň jeden z rodičů.   Díky možnostem dětského životního pojištění se s následkem úrazu dítěte celá rodina vyrovná snáze. V případně pojistné události nemusí rodiče řešit ušlé příjmy, a mohou se tak plně soustředit na léčbu či rekonvalescenci dítěte. „V případě nemoci nebo úrazu dítěte dostává zaměstnanec po dobu prvních devíti dnů od státu tzv. ošetřovné. To činí 60 procent příjmu. Po uplynutí této doby rodiče již nemají na žádný další příspěvek nárok, a rodina tak zcela přichází o jeden příjem. V případě osob samostatně výdělečně činných stát dávky nevyplácí vůbec. Dětské pojištění pomůže dorovnat ztrátu příjmu, a to právě i u OSVČ, “ uvádí Jan Marek z Generali České pojišťovny.

Životní styl a obědy ze školních jídelen 
V otázkách přístupu ke zdravému životnímu stylu jsou mladí velmi otevření. Tři čtvrtiny z nich (74 %) si myslí, že obecně žijí zdravě. Ve školním roce během všedních dní chodí spát nejčastěji mezi desátou a jedenáctou hodinou (55 %), 31 % až po jedenácté hodině večerní. To se vzhledem k příznivým účinkům spánku může zdát celkem pozdě. „Spánek je důležitý k regeneraci, vývoji a růstu celého těla, včetně mozku. O vývoji mozku můžeme mluvit zhruba do 25 let, regenerace je důležitá po celý život. Pro ukládání informací a zážitků do dlouhodobé paměti je spánek nezbytný. Vlastně jde o všechny kognitivní funkce, např. pozornost a myšlení. Spánek také souvisí s psychickou stabilitou a emočním laděním,” říká psycholog Daniel Patzelt. Více jak polovina dětí a mladistvých (58 %) také tvrdí, že se zdravě stravuje. Školní obědy, na které má každý z nás své vzpomínky, podle sondy nechutnají polovině školáků (47 %).

Ankety mezi mladými se zúčastnilo 805 respondentů. Probíhala on-line v srpnu 2022. Účast byla podmíněná věkem od 12 do 17 let.

Foto: archiv Shutterstock