Češi netuší, že houby nepatří jen na talíř! Změnit to chce projekt Samorost. Spojí houby, architekturu a design pro udržitelnou budoucnost

Češi jsou národem houbařů, a právě nyní začíná jejich oblíbená sezona. Drtivá většina (89 %) si houby spojuje s jídlem. O tom, jaké všechny možnosti využití tyto komplexní organismy nabízejí, vědí však mizivě málo. Projekt Samorost chce vnímání veřejnosti změnit. Zkoumá využití mycelia (resp. podhoubí) ve stavebnictví, architektuře a designu. Proč? Protože materiál na bázi podhoubí má pro tyto oblasti ideální vlastnosti a jde ruku v ruce s trendem udržitelnosti. Nicméně jako budoucnost udržitelného stavebnictví si ho zatím představí jen málokdo.

Spojení hub s designem si umí představit pouze 2 % Čechů. Do kontextu s inovativní architekturou si je dokáže dosadit ještě méně z nás, necelé 1 %. Přes 40 % lidí si neumí představit, že by doma měli nějaký výrobek z podhoubí.

Jídlo a procházky, o dalším využití hub nic moc nevíme
Průzkum Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky) potvrdil, že Češi jsou národem houbařů. Houby vnímají pozitivně, negativní vztah k nim má jen necelá 4 % z nás. Drtivá většina respondentů si houby nejčastěji spojuje s jídlem (89 %). Oblíbené je ale také tzv. hobby houbaření (75 %).

To, že se houby využívají v mnoha dalších oblastech však většina Čechů netuší. Různé druhy hub mají uplatnění např. v potravinářství a zemědělství, v medicíně a farmacii, mohou se používat k výrobě papíru, jako textilní barviva, v procesu čištění odpadních vod nebo k výrobě bioplastů, biopaliv či přírodní kosmetiky.

„Docenit komplexní vlastnosti hub zdaleka neumíme. O tom, že houby mohou mít uplatnění i jinde než v kuchyni, slyšela pouze polovina respondentů našeho průzkumu. Ještě si možná umíme propojit houby s medicínou a zdravím, to uvedla pětina dotázaných, ale že tyto úchvatné organismy mají své místo také na poli moderního designu a architektury, tuší jen hrstka z nás. A právě to chceme v rámci našeho projektu Samorost změnit,“ komentuje Monika Kopřivová z Buřinky.

Stůl z podhoubí je pro nás sci-fi, ale brzy to bude realita
Více než 40 % lidí si neumí představit, že by doma měli nějaký výrobek z podhoubí. Jedenáct procent respondentů uvedlo, že nějaký malý předmět, jako třeba květináč, lampičku nebo polici si představit ve své domácnosti dokáže, pouze 5 % i větší předmět jako stůl či komodu. Jen 4 % se proti výrobkům z podhoubí zcela ohradila.

Projekt Samorost chce mycelium implementovat do interiérového designu a stavebnictví tak, aby se stalo alternativou neekologických materiálů, jako je např. polystyren nebo některé lepené druhy dřevotřísek atp. „Chceme ukázat lidem, že třeba takové interiérové doplňky, svítidla, akustické panely nebo nábytek z podhoubí nejsou sci-fi a že se brzy mohou stát běžnou součástí našich životů. Kompozitní materiál na bázi podhoubí považujeme za revoluční budoucnost stavebnického oboru a designu, ať už s ohledem na jeho vhodné vlastnosti, tak samozřejmě i s ohledem na přírodu. Je to naprosto ekologický materiál. Aktuálně jej testujeme, zjišťujeme, co všechno dokáže a vydrží a co všechno se nám podaří z něj vyrobit,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.

O průzkumu
Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Průzkum proběhl v dubnu 2023 na 1000 respondentech.

Samorost
Projekt Samorost byl odstartován v dubnu 2023. Stojí za ním spolek MYMO a Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Sdružuje osobnosti z oblasti výzkumu, které si daly za cíl položit základy myceliové architektury v České republice. Jakub Seifert, Matěj Róth, Kateřina Sýsová, Jiří Vele, Karolína Petřeková a Tomasz Kloza za tímto účelem zkoumají a vyvíjejí materiál na bázi mycelia hub. Současně chtějí společně s Buřinkou, která celý projekt financuje, zvyšovat povědomí o potenciálu mycelia ve stavebnictví mezi odbornou i laickou veřejností.

Zdroj a foto: spolek MYMO a AI, Samorost | Inovace od Buřinky (inovaceodburinky.cz)