Průzkum: Dvě třetiny lidí nemá fyzickou kondici na zvládání krizových situací, zájem je o brannou výchovu do škol

26.7.2023 Red

Přesně 68 % lidí se domnívá, že jejich fyzická kondice a jiné schopnosti nejsou dostatečné k tomu, aby jim umožnily přežít delší dobu bez elektřiny, tepla nebo pohonných hmot. U dětí je situace ještě horší. Podle 95 % dospělých nemá mládež potřebné znalosti, dovednosti a návyky, které by jim umožnily zvládnout potenciální krizové situace. Výsledky vyplívají z průzkumu agentury SANEP na vzorku 27 tisíc respondentů. „Stále chci věřit tomu, že se stát začne zvláště v dnešní rozbouřené době chovat zodpovědně a přestane podceňovat význam sportu a pohybových aktivit. Úroveň branné připravenosti našich občanů, hlavně dětí, není vůbec dobrá,“ prohlásil Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR a zadavatel průzkumu o fyzické připravenosti.

Lidé intenzivně vnímají zvyšující se bezpečnostní rizika a cítí se více ohroženi. I když se obávají války na našem území, ohrožení kyberprostoru či nárůstu uprchlíků, nejsou však připraveni na krizové situace. A to jak fyzicky, tak informačně ze strany státu. Například 90 % lidí netuší, kde se nachází jejich v bydlišti nejbližší protiletecký kryt. A v případě válečného konfliktu na našem území by cca 9 %, tedy téměř milion obyvatel, opustilo republiku.

Už před rokem si zadalo Sdružení sportovních svazů České republiky průzkum do střediska analýz a empirických výzkumů SANEP. Na stejné otázky ohledně bezpečnosti odpověděly skoro tři desítky tisíc respondentů. Nepříjemně varující je fakt, že ubývá občanů, kteří by byli ochotni se v případě válečného konfliktu či jiného bezpečnostního ohrožení Česka zapojit do jeho řešení. Zhruba čtvrtina občanů (25,9 %), kteří by se zapojit chtěla, zase ale nevědí, zda a případně jak je to vůbec možné. O 13 procentních bodů se zvýšil počet lidí, kteří se domnívají, že bezpečnost na našem území má zajišťovat výhradně stát prostřednictvím bezpečnostních složek.

„Lidé se sice čím dál více obávají bezpečnostních rizik, ale jsou stále méně ochotní a schopní je řešit, nebo nevědí jak. Tento posun v názorech lidí není podle mého názoru zdravý, ale domnívám se, že mimo jiné ukazuje i na nedostatečnou či špatnou komunikaci státních institucí směrem k občanům a obecně v přístupu k pohybu a fyzické kondici občanů,“ prohlásil Zdeněk Ertl ze Sdružení sportovních svazů ČR.

Své nedostatky a limity si většina respondentů navíc uvědomuje. I proto by polovina lidí souhlasila se znovuzavedením povinné vojenské služby bez ohledu na délku jejího trvání. Většina dospělých (85 %) by nebyla ani proti zavedení témat branné výchovy do povinného školního vzdělávání. S fyzickou kondicí a přípravu má pomoci ale také sportovní prostředí. Více než čtyři pětiny občanů (83 %) zastává názor, že sportovní spolky či kluby, které pracují s mládeží, by se měly aktivně zapojit a učit děti zvládat krizové situace.

„S přípravou sportovců, zejména dětí a mládeže, na zvládání a řešení různých krizových situací máme bohaté zkušenosti. Našimi členskými sportovními svazy a kluby provozovaná branně technická sportovní odvětví mají nespornou přidanou hodnotu v tom, že umožňují připravovat děti pro život přirozeně, nenásilně. O tom, že se našim trenérům daří zvyšovat branné schopnosti dětí atraktivními formami, svědčí mimo jiné naše rostoucí členská základna. Již řadu let nabízíme státním institucím spolupráci při zvyšování branné gramotnosti občanů, zatím však stát neprojevuje o naši kvalifikovanou pomoc zájem, což hodnotím jako krátkozraké,“ prohlásil Zdeněk Ertl, podle kterého by bylo dále velmi problematické, kdyby stát plánoval další škrty v oblasti podpory sportu.

Výběr z výsledků průzkumů:

Lidé intenzivně vnímají zvyšující se bezpečnostní rizika a cítí se více ohroženi.
Oproti loňsku jsou ale lidé o významné procentní body méně připraveni zvládat krizové situace, jako blackout či nefunkčnost elektronických zařízení a také větší procento lidí neví, jak se v těchto situacích zachovat.
Občané se více obávají války na našem území, ohrožení kyberprostoru či nárůstu uprchlíků, méně naopak energetické krize a teroristických útoků.
Nepříjemně varující je fakt, že ubývá občanů, kteří by byli ochotni se v případě válečného konfliktu či jiného bezpečnostního ohrožení ČR zapojit do jeho řešení. Cca čtvrtina občanů (25,9 %), kteří by se zapojit chtěli, zase nevědí, zda a případně jak je to vůbec možné.
O 13 procentních bodů se zvýšil počet lidí, kteří se domnívají, že bezpečnost na našem území má zajišťovat výhradně stát prostřednictvím bezpečnostních složek.
Téměř 90 % lidí netuší, kde se nachází jejich bydlišti nejbližší protiletecký kryt.
V případě válečného konfliktu na našem území by cca 9 %, tedy téměř milion obyvatel, opustilo republiku.
Polovina lidí by souhlasila se znovuzavedením povinné vojenské služby (bez ohledu na délku jejího trvání).
Většina dospělých (85 %) by nebyla proti zavedení témat branné výchovy do povinného školního vzdělávání.
Více než dvě třetiny lidí (67,8 %) se domnívají, že jejich fyzická kondice a jiné schopnosti nejsou dostatečné k tomu, aby jim umožnili přežít delší dobu bez elektřiny, tepla, pohonných hmot apod.
95 % dospělých se domnívá, že děti dnes nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky, které by jim umožnili zvládat potenciální krizové situace.
Více než čtyři pětiny občanů (83 %) zastávají názor, že sportovní spolky (kluby…), které pracují s mládeží, by se měly aktivně zapojit a učit děti zvládat krizové situace.