Praktici stále nemají ochranu, přesto jedou v plném režimu na 99,8 %
Pouhé 0,2 % ordinací praktických lékařů pro dospělé a 0,15 % ordinací praktických lékařů pro děti a dorost od začátku pandemie koronaviru zavřelo své provozy – zbylých 99,8 % respektive 99,85 % funguje. Podle dat největší české zdravotní pojišťovny z celkem 5 200 ordinací praktiků pro dospělé uzavřelo provoz pouze 11 ordinací, částečně omezený režim má 33 ordinací. U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně. Praktičtí lékaři vystavují a ukončují přes 90 % karantén všech pacientů. Dvě třetiny lidí, kteří museli jít na PCR testy na přítomnost koronavirové infekce (s pomocí výtěru z nosohltanu a hltanu), tam odeslali právě oni. Prostřednictvím elektronické žádanky poslali na testy přesně 22 034 lidí z celkem 33 656.
Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti drží ordinace otevřené i přes neustálý nedostatek ochranných prostředků. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky, nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Lékaři si navzájem radí, kde koupit dezinfekci či rukavice, roušky jim pacienti šijí doma. O tom, že by zavřeli neuvažují, přestože patří k ohroženým skupinám. Naznačují to i aktuální data z Itálie – z lékařů, kteří podlehli koronaviru, je přibližně 38 % praktiků.
„Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit. Z celé republiky nám chodí denně desítky mailů o tom, jak se naši členové snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit. Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží – respirátor FFP2, který měli celý den na ústech,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Potvrzuje to i zkušenost praktického lékaře v Praze MUDr. Norberta Krále. „Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. V těžkých chvílích mi ale pomohli pacienti. Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení,“ komentuje lékař, otec dvou malých dětí, jehož manželka je také praktická lékařka.
Provoz ordinací není podle předsedy Sdružení praktických lékařů MUDr. Petra Šonky nijak omezen, jen se částečně přesunul do online prostoru. Průměrně poskytne praktický lékař denně péči 58, 2 pacientům, z toho 8, 5 vyšetřením přímo v ordinaci, ostatním ve vzdáleném režimu. „To je standardní počet, o jaký pečujeme i v dobách míru,“ doplňuje lékař. „Jsme na svých místech a o potřeby našich pacientů se dokážeme postarat. Počty kontaktů a vystavených receptů o tom hovoří jasně, stejně jako fakt, že pacienti nehledají péči jinde, například v nemocnicích.“ Stejně je tomu u praktických lékařů pro děti a dorost, kde drtivá většina ordinací plně funguje. „Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i další doporučené ochranné pomůcky. Snažíme se ale vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, která sama kvůli bezpečnosti přesunula prohlídky kojenců na víkendy. Lékaři primární péče chtějí dle slov svých představitelů postupný návrat ordinací k normálnímu provozu, tedy obnovit screeningy a preventivní prohlídky. „Chybí ním ale vybavení kompletním sortimentem pomůcek pro veškerý personál ordinace – brýle nebo štít, respirátor, jednorázový plášť a čepice nebo overal, rukavice. Bez nich pro nás každý kontakt s pacientem, u něhož se prokáže onemocnění COVID-19, znamená jít na 14 dní do karantény. Kdo se pak postará o tisíce našich pacientů? Pokud v karanténě skončí větší množství praxí, půjdou pacienti za péčí do nemocnic,“ uzavírá MUDr. Šonka.
Rouškami mě zásobovali pacienti
Jedny z prvních roušek dostal na začátku epidemie koronaviru od svých pacientů. Dobrovolní hasiči obdarovali praktického lékaře MUDr. Ivo Procházku pěti litry dezinfekce a krabicí roušek. „Byl jsem za to vděčný, v té době bylo obojího nedostatek. Dosud mi pacienti pomáhají – například se sháněním štítů,“ popisuje MUDr. Procházka. Ve své praxi se denně setkává s pacienty, kteří mají velký strach z nákazy, i s těmi, kteří se cítí naopak nesmrtelní. „V obou případech jde o extrémy a není jich naštěstí mnoho. Drtivá většina už nyní přistupuje k epidemii zodpovědně,“ chválí pacienty.
Určité míře hysterie, která panovala při vyhlašování prvních vládních opatření, se však nevyhnula ani jeho ambulance. První den nouzového stavu prošlo jeho ordinací kolem 50 osob napříč všemi věkovými skupinami. „Řada z nich přitom měla banální problémy nebo se přišla jen na něco zeptat. Nikdo z nich se dopředu neobjednal ani nás předem nekontaktoval. V čekárně tak vedle sebe seděli lidé s kašlem nebo teplotou a lidé bez jakýchkoli obtíží. Všeobecné napětí a obava z možné nákazy pak gradovaly hádkami mezi pacienty,“ popisuje horké chvilky MUDr. Procházka.
Na situaci reagoval dopisem, ve kterém popsal, co vše je na tomto chování špatně a jak je třeba k lékaři přistupovat. „Dopis jsem předal starostovi, který ho ještě ten večer prezentoval na webu obce, sociálních sítích a místním infokanálu. Druhý den se díky tomu v ordinaci neobjevil vůbec nikdo. Dnes už všichni volají předem,“ dodává MUDr. Procházka. Nákaza koronavirem se zatím potvrdila pouze u jednoho z jeho pacientů. „Nepřišel jsem s ním v době, kdy u něj nemoc propukla, do úzkého kontaktu, takže jsem nemusel nastoupit do karantény,“ říká.
I přes nouzový režim a omezení některých výkonů tak ordinace MUDr. Procházky funguje v době pandemie naplno. Striktně tu však oddělují pacienty s různými projevy infekčních onemocnění od všech ostatních. „Kvůli dočasnému uzavření některých odborných ambulancí nám také přibývají dotazy, které by běžně řešil třeba ortoped nebo neurolog,“ vysvětluje MUDr. Procházka. Místo čtyř odborníků musí navíc vše zvládat v poloviční sestavě. „Asistentka, která se obvykle stará o pravidelné výkony u pacientů s diabetem nebo hypertenzí, teď doma pečuje o své děti. Mladé lékařce, která se u nás připravuje na výkon svého povolání, jsem dal raději volno na studium. Je zbytečné, aby riziko případné nákazy podstupovalo více lidí, než je nutné,“ uzavírá MUDr. Procházka.
Novorozence prohlíží o víkendech
Ordinace a čekárna dětské lékařky MUDr. Ilony Hülleové dostala v době koronavirové pandemie punc minimalismu. Hračky, knihy, informační letáky, šanony a další předměty znesnadňovaly efektivní dezinfikování všech povrchů, které je nyní nutné provádět několikrát denně. Musely proto pryč. „Chod a režim ordinace se úplně změnil. Kromě neustálého dezinfikování všech povrchů také striktně oddělujeme zdravé a nemocné pacienty. Do Velikonoc jsme kvůli snížení rizika nákazy covid-19 dělali preventivní prohlídky novorozenců a kojenců o sobotách,“ popisuje MUDr. Hülleová, jak pandemie zasáhla její praxi. Každého pacienta si navíc vyzvedávají u zamčených dveří do budovy, kam ho po prohlídce také vyprovází.
„Pomůcky teď máme tak na pět dní dopředu. Minulý týden jsme konečně obdrželi i ochranné brýle. Štíty stát nezajistil. Nám je vytvořil manžel od kolegyně. Vytiskl je pomocí 3D tiskárny,“ vysvětluje situaci s ochrannými pomůckami MUDr. Hülleová. „Například pláště nebo overaly chybí úplně,“ dodává. Když začátkem března dostali sponzorský dar ve formě dvou respirátorů FFP2, používali každý z nich dokonce celý týden. Respirátory by se přitom měly nejméně každý den obměňovat. „Snažíme se fungovat s tím, co máme. Sama mám 84letou maminku, o kterou se starám, a také čtyřměsíční vnučku. Chráním se proto, jak to jen jde. Dokonce jsme si nově pořídili nanočističku,“ říká.
Pacienti se podle ní chovají většinou velmi zodpovědně. Roušky nosí rodiče i jejich děti. „Je to nádhera, jak má občas nějaká rodina ručně šité roušky a všichni jsou krásně sladění,“ popisuje. Pouze jednou se setkala s případem naprosté bezohlednosti – do ordinace přišla maminka dvou dětí, která neuvedla, že se vrátila z rizikové oblasti. „V té době jsme už všude měli vyvěšené pokyny, jak v takových případech postupovat. Ohrozila tak své děti i zdravotnický personál. Zpětně jsme pak zjistili, že se u ní prokázala i nákaza koronaviru. Její děti byly naštěstí negativní,“ vysvětluje MUDr. Hülleová.
I když v době pandemie navštíví ordinaci asi jen 10 pacientů se zdravotními problémy místo standardních 25, je teď podle ní práce dětských lékařů náročnější. „Spoustu věcí řešíme po telefonu, mailu nebo i pomocí videohovorů. To však také zabere nějaký čas. S rodiči si vyměňujeme fotografie drobných úrazů, ekzémů nebo vyrážek. Jednou mi dokonce posílali i fotku hrdla dítěte, kterého bolelo v krku. Není to ideální způsob léčby, ale někdy to jinak nejde. Máme tu rodiče, kteří mají velký strach z nákazy, a do ordinace je zkrátka nedostaneme,“ říká.
Ordinace se změnila v call centrum
Přes sto telefonátů od vyděšených pacientů denně – takto pocítil počátek pandemie koronaviru praktický lékař Norbert Král, který celkem pečuje o 1 900 pacientů. Vyhlášení nouzového stavu kvůli hrozbě covid-19 mu obrátilo pracovní i osobní život naruby. „Museli jsme přeorganizovat celé fungování ordinace. Kvůli nedostatku ochranných pomůcek jsme zpočátku ordinovali „za zavřenými dveřmi“. Ale i naši pacienti se bojí chodit k lékaři, konzultace s nimi proto dělám pomocí telefonu, e-mailu nebo i videohovoru. Některé případy ale nemohu řešit jen po telefonu, ať už jde o neodkladná předoperační vyšetření, nebo akutní stavy. Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ popisuje ordinování v době koronavirové krize MUDr. Král.
Pacienty s neodkladnými problémy si zve do ordinace na přesný čas a dbá na to, aby se v čekárně s nikým nepotkali. Místo běžných více než 30 pacientů jich tak osobně denně v ordinaci vyšetří přibližně osm, dalším desítkám radí po telefonu nebo skypu. Léčbu pacientů mu stále komplikuje nedostatek ochranných pomůcek. Zpočátku dokonce musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i tři dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit po čtyřech hodinách. V těžkých chvílích mu ale pomohli právě pacienti.
„Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení. Teď už je situace s pomůckami o něco lepší, část jsme dostali od pražského magistrátu a část od Sdružení praktických lékařů,“ říká MUDr. Král. Snaží se ordinaci udržet maximálně bezpečnou. „Dezinfikujeme vše, kam si pacient sedl nebo čeho se dotknul. Jsem rád, když po všech bezpečnostních opatřeních mohu nemocného začít konečně vyšetřovat a dělat svou práci,“ vysvětluje MUDr. Král, který je zároveň odborným asistentem Ústavu všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě. Péče o pacienty s respirátorem, pokrývkou hlavy, rukavicemi a ochranným štítem není snadná.
„Samozřejmě je to nepříjemné. Špatně se vám dýchá, potíte se a při vyšetřování hůře slyšíte i tlukot srdce nebo dech pacienta. Vždy si ale vzpomenu na kolegy a zdravotní sestry z intenzivních oddělení, kteří v ochranných pomůckách tráví celé dny. Mají můj obdiv. Já jsem rád, že si je mohu po vyšetření pacienta vysvléct,“ říká MUDr. Král. O uzavření ordinace ani na vteřinu neuvažoval. „Když jsem slyšel hlasy vyděšených pacientů, kteří mi do ordinace volali, věděl jsem, že je v tom nenechám. Kdo jiný by jim pomohl? Samozřejmě si uvědomuji, že se mohu nakazit. O sebe se nebojím. Nepatřím mezi rizikové pacienty a jsem mladý. Mám ale strach, že infekci přenesu na pacienta nebo rodinu – mám dvě malé děti. S manželkou, která je také praktickou lékařkou, jsme proto museli přijmout speciální opatření,“ říká MUDr. Král. Babičky už neviděli více než měsíc.
„Doma se střídáme a pomáhá nám paní na hlídání, neboť školky nefungují. Tato paní je vlastně jediný člověk, s kterým jsme v kontaktu. Dodržujeme striktní bezpečnostní opatření, abychom nikoho neohrozili. Pracovat a starat se přitom o děti je asi největší výzva,“ popisuje MUDr. Král. S manželkou se snažili připravit na všechny situace, zařídili si proto i vzdálený přístup do ordinace, aby mohli ordinovat a předepisovat léky z domova. „Pár dní po vyhlášení nouzového stavu k nám přiběhla sousedka s tím, že je jejímu muži špatně a je dušný. Vyběhli jsme s manželkou oba pomoci, ale neměli jsme žádné ochranné pomůcky. Ty jsme měli pouze v ordinaci. Pacient naštěstí infekční nebyl, uvědomili jsme si ale, že se musíme pro příště lépe připravit. Teď máme ochranné pomůcky i doma,“ uzavírá MUDr. Král.
O SPL ČR
SPL ČR je nezávislou dobrovolnou organizací sdružující na profesním principu všeobecné praktické lékaře pro dospělé vykonávající praxi v ČR. Posláním sdružení je rozvoj všeobecného praktického lékařství jako oboru a primární péče jako základního článku zdravotního systému, dále zlepšování podmínek i kvality činnosti praktických lékařů, hájení jejich zájmů a podpora a pomoc při výkonu jejich povolání. V současné době má SPL 5000 členů (přibližně 90 % z celkového počtu praktických lékařů pro dospělé v ČR), což z něj činí vůbec největší dobrovolnou organizaci lékařů v ČR. Více na www.splcr.cz.
O SPLDD
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost sdružuje více než čtyři pětiny všech aktivně působících praktických dětských lékařů a jejich počet převyšuje 2000. Sdružení zastupuje členy při jednáních týkajících se koncepce a zajištění primární zdravotní péče v ČR, při stanovení zásad smluvních vztahů mezi nestátními zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami aj. Organizuje kontinuální vzdělávání svých členů. Úzce spolupracuje zejména s Odbornou společností praktických dětských lékařů, Sdružením praktických lékařů pro dospělé a dalšími odbornými společnostmi České lékařské společnosti J. E. Purkyně, dále s Českou lékařskou komorou, lékařskými fakultami na území České republiky a ostatními zdravotnickými organizacemi. Pro své členy vydává časopis VOX PEDIATRIAE, který slouží k předávání základních informací důležitých pro činnosti jednotlivých praxí, o výsledcích jednání a doporučeních z nich plynoucích a zároveň mé i výukový charakter. Více informací na www.detskylekar.cz.
