Nesladký život aneb jak žít s cukrovkou téměř naplno
Máte diabetes! Už samotný verdikt lékaře, že trpíte touto nemocí, ve vás může vyvolat paniku. Jak budu muset změnit svůj jídelníček, budu schopen si kontrolovat hladinu cukru, zvládnu vůbec s diabetem plnohodnotně žít? Podobné otázky se vám začnou honit hlavou jedna přes druhou. Strach z toho, že váš život už nikdy nebude jako dřív a že nemoc negativně ovlivní veškeré aspekty vašeho bytí, je přirozený a pochopitelný.
Před desítkami let byl diabetes mellitus neboli cukrovka považován za takřka fatální onemocnění. Od té doby naštěstí medicínský vývoj pokročil kupředu. A tak dnes ani cukrovka 1. typu s optimální léčbou, a hlavně s dodržováním správné životosprávy, neznamená konec plnohodnotného profesního nebo osobního života.
Diabetes je celosvětově rozšířeným onemocněním a počet nově diagnostikovaných pacientů každým rokem stoupá. Jen v Čechách trpí cukrovkou přes milion lidí. Příčinou je prodlužující se délka života a změna životního stylu, a to nejen ve vyspělých, ale čím dál více i v rozvojových zemích. Zrádné na diabetu je, že může probíhat někdy i roky zcela bez příznaků. Mnozí diabetici si tak denně pochutnávají na čokoládě či alkoholu, aniž by o své nemoci věděli.
Signály těla, které nesmíte podceňovat
Hlavním projevem cukrovky je snížená tvorba nebo úplná absence inzulinu, který má v našem těle za úkol udržet hladinu krevního cukru v mezích normy. Rozlišujeme dva základní typy cukrovky. Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, většinou se vyskytuje v dětském nebo mladším věku a vzniká v důsledku poškození slinivky břišní. Diabetem 1. typu trpí v naší populaci jen něco přes pět procent pacientů, zatímco diabetem 2. typu drtivá většina diabetiků – až 93 %. Druhý typ postihuje většinou osoby ve středním a vyšším věku, velkou roli zde hraje i dědičnost.
„Zásadní v léčbě diabetu 2. typu je včasné zachycení nemoci,“ zdůrazňuje MUDr. Vladimír Marek, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař Canadian Medical – klinika Brno, a doplňuje: „Ke komfortnímu a zdravějšímu životu rozhodně přispěje to, že budete znát svá rizika. Zatímco u diabetiků 1. typu se bohužel podávání inzulinu nevyhneme, pro léčbu diabetu 2. typu v počáteční fázi stačí dieta, antidiabetika a dodržování některých důležitých zásad spojených s životosprávou.“
Mezi hlavní varovné příznaky nemoci patří nadměrná žízeň a časté močení. Signálem může být i rychlé hubnutí a častá únava. K onemocnění cukrovky 2. typu může výrazně přispět sedavý životní styl, dlouhodobý stres či nekvalitní strava. „Stanovení hladiny cukru v krvi je nezbytnou součástí preventivní prohlídky v 18, 30 a 40 letech a následně pak ve dvouletých intervalech. Nekomplikovaný diabetik může být běžně léčen svým praktickým lékařem. Pokud je průběh nemoci vážnější nebo pacient vyžaduje inzulin, měl by být v péči diabetologa,“ dodává doktor Vladimír Marek.
Tvrdá dieta není nutná
Strava člověka trpícího diabetem 1. typu, který dodržuje pravidla inzulinové terapie a umí si správně spočítat množství sacharidů v jídle, se prakticky nijak zásadně neliší od stravy zdravého člověka. Platí, že jídelníček by měl být pestrý a vyvážený.
Diabetikům s nemocí 2. typu se nedoporučuje konzumovat cukr a potraviny obsahující cukr, takzvané rychlé sacharidy. Většina pacientů s cukrovkou má zároveň nadváhu, proto je třeba omezit i příjem tuků. Naopak vhodné je zvýšit obsah proteinů a vlákniny. Strava by měla být upravená nejen s ohledem na výživová doporučení, ale i dle vlastních preferencí člověka. „Velmi
často se setkávám s tím, že se pacient za dva týdny dostane jenom vlivem přiměřené diety z hladiny cukru 15 například na 8. Důležité je ke správnému jídelníčku přidat i pohyb. Co ale rozhodně nedoporučuji, je úplné hladovění nebo drastické, dlouhodobě neudržitelné diety. Ty zdraví vůbec neprospějí, a ve výsledku vyvolávají jen zbytečný stres a jojo efekt,“ varuje MUDr. Marek.
Vhodný a pravidelný pohyb
Přiměřená pohybová aktivita je dalším klíčem na cestě ke komfortnímu a plnohodnotnému životu diabetika. Není nutné trávit dny v posilovně, ale pravidelný pohyb má pro diabetika nezastupitelný terapeutický efekt. Platí zde stejné pravidlo, jako v případě stravování – každý by si měl vybrat takovou fyzickou aktivitu, která ho baví. Vzhledem k malé zátěži pro pohybový aparát je vhodné například plavání.
Intenzitu cvičení a fyzickou zátěž je vhodné konzultovat s lékařem. „Aktivitu doporučuji volit s ohledem na věk a váhu nemocného. Tělu prospěje aerobní zátěž jako například cyklistika, ženy často volí sportovní aerobik, starším lidem se doporučuje chůze nebo nordic walking. Zásadní je pravidelný a dlouhodobý pohyb,“ dodává MUDr. Vladimír Marek z Canadian Medical – kliniky Brno.
Každý diabetik by si měl ale především uvědomit, že kvalita jeho života závisí nejen na účinnosti předepsaných léčiv, ale také na zodpovědnosti za své vlastní zdraví. Navzdory tomu, že diabetes je vážná nemoc, která přináší určitá omezení, dá se s ním plnohodnotně žít.
Foto: archiv
