Světový imunizační týden připomíná důležitost a přínosy očkování

Očkování patří bezesporu k nejvýznamnějším objevům v historii moderní medicíny. Podle odhadů WHO celosvětově ročně zabrání až třem milionům úmrtí na infekční choroby[i]. Díky vakcinaci se lidstvu podařilo zcela vymýtit pravé neštovice. Velký vliv má také na snížení výskytu dalších nebezpečných infekčních nemocí. Mezi ně patří i závažná, život ohrožující meningokoková onemocnění, způsobující těžké záněty mozkových blan či sepsi. Je proto velkým úspěchem, že Česká republika byla první zemí na světě, kde je očkovaní proti meningokokům skupiny B plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění i ve věkové kohortě adolescentů, a to při zahájení očkování ve 14 letech. Význam očkování jako nejefektivnějšího způsobu prevence každoročně připomíná Světový imunizační týden, který se koná od 24. do 30. dubna.

17. ročník Světového týdne imunizace
Pod záštitou WHO proběhne již 17. ročník osvětové kampaně, která každoročně připomíná důležitost vakcinace, její přínosy pro jednotlivce i celospolečenský význam. Kampaň je zaměřena na edukaci veřejnosti, vysvětlování faktů a vyvracení mýtů o očkování. Cílem Světového týdne imunizace je akcentace očkování jako jedné z cest k vymýcení a prevenci infekčních onemocnění. Mezi vakcinací preventabilní onemocnění patří i invazivní meningokoková onemocnění (IMO). Meningokokem může onemocnět každý, nejčasteji však toto onemocnění postihuje děti kojeneckého a předškolního věku a riziko opět stoupá v období dospívání. Adolescenti jsou ohroženi zejména kvůli rizikovým faktorům spojeným se způsobem jejich života, jako jsou například líbání, skupinové aktivity, komunitní bydlení či sdílení jídla a pití.

Zákeřný a rychlý meningokok
IMO nejsou sice častá, ale velmi rychlá, zrádná, závažná a život ohrožující onemocnění. Pokud se nemoc rozvine do svých nejzávažnějších forem – zánětu mozkových blan (meningitidy) a otravy krve (sepse), bývá jejích průběh velmi rychlý a ani lékařská péče nezaručuje, že bude pacient vyléčen bez následků nebo že vůbec přežije. Přibližně 1 z 10 pacientů navzdory lékařské péči zemře a až 20 % přeživších si do dalšího života nese závažné následky v podobě trvalého poškození mozku, ztráty sluchu či nutné amputace prstů nebo celých končetin. Od plného zdraví k úmrtí může uplynout jen 24 hodin, někdy i méně. Zákeřnost onemocnění spočívá především v tom, že jeho počáteční příznaky se mohou podobat běžnému nachlazení nebo chřipce, a proto může na začátku snadno dojít k chybné diagnóze. Podle Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu v Praze bylo v České republice v letech 2011-2021 zaznamenáno 530 případů invazivních meningokokových onemocnění, z čehož téměř 60 % způsobily meningokoky typu B.² Je však důležité očkovat proti všem vakcínací prevetabilním skupinám meningokoků a nezapomínat ani na očkování proti skupinám A, C, W a Y, očkování zbytečně neodkládat a zahájit jej včas.

Druhý rok plné úhrady očkování nejmenších a novinka pro dospívající
Proočkovanost proti meningokokům skupiny B u nejrizikovější skupiny, tedy malých dětí, se aktuálně pohybuje kolem 70 %³. Za vysokým číslem stojí mimo jiné plná úhrada vakcíny právě u kojenců, která bude v květnu 2022 v účinnosti již druhým rokem. Aktuálně je tak v tuzemsku možné využít plně hrazené očkování proti meningokokovým infekcím séroskupiny B pro dvě věkové skupiny: při zahájení očkování až do 1 roku věku a dále také ve věkové kohortě adolescentů, při zahájení očkování ve 14 letech. Od ledna 2022 platnou, plnou úhradu očkování pro adolescenty uvítalo na 83 % lékařů.³

Vakcinace nekončí v dětském věku 
Očkování by mělo být celoživotním procesem, který nekončí u předškolních dětí, ale mělo by být významnou součástí péče o zdraví stejně jako pravidelné preventivní prohlídky a zdravý životní styl. I dospělí mohou být ohroženi různými onemocněními, která jsou očkováním preventabilní. Proto je dobré věnovat možnostem vakcinace pozornost v každém věku a poradit se s ošetřujícím lékařem o vhodném očkování. Navíc, očkování hraje celosvětově důležitou roli i v problematice tzv. antibiotické rezistence. Zásadně tak může ovlivnit negativní trend, kdy v Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika.⁴

Reference
[1] Zdroj: WHO.int, Re: Vaccines and immunization, Přístup také z: Vaccines and immunization (who.int)
2 Zdroj: SZÚ, Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy, Státní zdravotní ústav v Praze. Kumulativní surveillance data IMO za období 2011-2021, Přístup také z: Invazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2020. Invasive meningococcal disease in the Czech Republic in 2020, SZÚ (szu.cz)
3 Zdroj: GSK data on file. 2022. Postoje pediatrů k očkování: Výsledky marketingového průzkumu pro společnost GSK. © Koncern GSK. Všechna práva vyhrazena. Výzkum zpracován společností IQVIA Technology Solution s.r.o., březen 2022.
4 Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Téma antibiotické rezistence v České republice, 4.10.2021, Přístupné také z: Téma antibiotické rezistence v České Republice – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

Foto: archiv