Z pole na talíř: Cesta malého semínka pšenice od zasetí až po vynikající podzimní recepty

Máme ji doma všichni. Ve spíži nebo v kuchyni v šuplíku. Pečlivě zabalenou či přesypanou do uzavíratelné nádoby tak, aby do ní nevletěly žádné potvůrky. Řeč je o obyčejné mouce, která je pro oblíbené pokrmy, pečení, vaření i naše zvyky absolutně nepostradatelná. Tušíte však, co všechno předchází tomu nejsnazšímu kroku, kdy její kilové balení jednoduše hodíte do svého nákupního košíku? Pojďte se s námi podívat na práci českých zemědělců a na život jednoho semínka ozimé pšenice, které musí ujít velmi dlouhou cestu, aby se následně mohlo ve své zcela nenahraditelné podobě promítnout v těch nejlepších lahůdkách.

Než se zemědělci pustí do práce a rozhodnou se, kterou plodinu zasejí na své pole, aby byl jejich osevní postup co nejpestřejší, je třeba perfektně připravit půdu. Její kondice je totiž absolutním klíčem k úspěchu – a to nejen pro dobrý výnos.

Nejpozději během září nastartují těžké stroje a vyrazí podmítat nebo orat. Před zasetím je třeba zemi dodat i nutnou dávku energie v podobě organické hmoty neboli hnoje. Jakmile je půda prokypřená a obohacená o potřebné živiny, musí se úhledně srovnat.

Čas setí nastává na přelomu září a října, přesný termín se však odvíjí od počasí. Malá, kulatá a zlatavá semínka pšenice se konečně vydávají na svou pouť. Pomocí sečky, stroje se zásobníkem na osivo a jejího pneumatického kompresoru, je semínko za semínkem dávkováno do řádku zhruba 2-3 cm hluboko do země. Mezi řádky je potřeba zachovat mezeru obvykle 12,5 cm tak, aby měla rostlina pro svůj růst dostatek prostoru. Sadba probíhá v závislosti na kvalitě půdy. Může se sít 100 až 300 kilogramů osiva na hektar. Záleží ale také na termínu – když se seje dříve, používá se osiva méně, jelikož rostlina má čas odnožit a zhoustnout.

Semínko zpravidla vzejde za jeden až tři týdny. Jakmile vykoukne první stéblo, zemědělci říkají, že plodina tzv. vypichuje. Jak dlouho potrvá, než rostlina spatří světlo světa, závisí především na teplotě a vlhkosti. Je potřeba také přiměřené množství vody. Ani málo, aby semínko neuschlo, ani příliš, aby se nezadusilo. Během podzimu si rostlina žije vlastním životem, nabývá a sílí. Hospodáři se soustředí na likvidaci plevelů a případně ošetřují neočekávané virózy, jako jsou třeba mšice a křísy. V zimních měsících pak probíhá tzv. jarovizace. Jedná se o stádium chladových teplot, díky nimž se vytvoří generativní orgány rostliny. Zjednodušeně řečeno vznikne klas.

S příchodem teplejších slunečních paprsků musí proběhnout přihnojení dusíkem, díky němuž rostlina dostane „palivo“ a lépe se po studené zimě vzpamatuje. V průběhu jara se pak sleduje porost, znovu se likvidují plevele, hlídají se houbové choroby a další škůdci například kohoutci. Rostlina dále odnožuje, větví se a stéblo roste směrem vzhůru. Z něj během května až června vykoukne vytoužený klas.

U všech ozimých plodin musí farmáři dobře hlídat nejdůležitější praporcový list, poslední list nad klasem. Právě ten ve výsledku tvoří až 50 % výnosu plodiny. I proto je třeba jej co nejdéle udržet zdravý společně s klasem.

S příchodem léta se naposledy hnojí. Podle počasí a očekávaného výnosu je zkrátka potřeba rostlinu „dokrmovat“. V červenci se už jen čeká na ideální sklizňovou vlhkost zrna, která by měla dosahovat maximálně 14 %. Jakmile nastanou optimální podmínky, odstartují žně. Nezaměnitelně hučící a nepřehlédnutelné kombajny posekají rostlinu a vymlátí z ní zrna. Ta putují dále na čističku, a nakonec cestují do mlýna, kde se sledují různé potravinářské parametry, jako je vlhkost, hmotnost, nečistoty apod. Mlynáři se pak postarají o to, aby ze zrn vznikla ta nejlepší mouka. Zbytky rostliny zůstávají na poli. Buď se rozdrtí a zapravují zpět do půdy, nebo se seberou. Sláma pak slouží jako podestýlka pro hospodářská zvířata.

Takto se pěstují a zpracovávají všechny ozimé plodiny, jako je pšenice, žito, ječmen a tritikále, které se dále využívají ke krmení. Obdobný postup se dodržuje i u jarních odrůd, které se, jak jejich název napovídá, sejí brzy na jaře. Rostliny jsou totiž mnohem citlivější na mráz. Jarní pšenice i žito se zpracovávají na mouku, semínko ovsa se zase rozmáčkne a vzniknou oblíbené vločky. Ječmen putuje do sladovny, kde díky namočení uvolní cukr a přemění se v slad – nenahraditelnou ingredienci pro výrobu piva. Z hlediska hospodaření jsou jarní plodiny o něco méně výnosné než ozimé, nicméně je třeba je pěstovat a nevyhýbat se jim, zejména kvůli nezastupitelnosti v pestrém osevním postupu.

Práce zemědělců zkrátka nikdy nekončí. I proto stojí za to je podpořit třeba nákupem jejich lokálních potravin.

Dokonalé koláče ze sezónních dobrot do podzimních dnů
Také se nemůžete dočkat chvíle, kdy bude venku lezavo, a budete tak moci strávit neděli pěkně doma pod dekou? Udělejte si z volného odpoledne svou mimořádnou chvilku a užijte si svoje „hygge“ naplno. Zahřátý pelíšek, měkoučkou peřinu a oblíbenou knížku však rozhodně musí doplnit i něco dobrého na zub! K čaji či kávě si proto upečte vynikající koláč ze sezónních plodin. Uvidíte, že provoněný dům skořicí, oříšky nebo jablky, dodá všemu úplně nový rozměr a dovede váš moment k dokonalosti.

Dýňovo-mrkvová bábovka s vlašskými ořechy a karamelovou omáčkou
Suroviny na těsto:
200 g dýně Hokkaido
200 g mrkve
100 g mletých vlašských ořechů
250 g hladké mouky
150 g cukru
½ sáčku prášku do pečiva
lžička jedlé sody
3 vejce
100 g bílého jogurtu
100 ml oleje
špetka soli
hrst rozinek
lžička citronové šťávy
lžička mleté skořice
špetka muškátového oříšku
špetka sušeného zázvoru
hrst rozdrcených ořechů na ozdobu

Postup:
Ve větší míse smíchejte cukr se žloutky a vyšlehejte je do pěny. Samostatně si vyšlehejte také bílky. K cukru se žloutky přisypte nastrouhanou dýni, mrkev, mleté oříšky, mouku, prášek do pečiva, sodu a vše promíchejte. Do směsi pak přilijte olej, jogurt, citronovou šťávu, přisypte rozinky a všechno koření. Nakonec opatrně přimíchejte vyšlehané bílky. Vzniklé těsto vylijte do předem vymaštěné a vysypané formy na bábovku. Pečte zhruba 40 minut na 180 stupňů. Těsto kontrolujte pomocí špejle. Jakmile na špejli nic nezůstává, můžete bábovku vyndat.

Suroviny na polevu:
150 g cukru
100 ml smetany na šlehání
50 ml vody

Postup:
Do většího hrnce nasypte cukr a zalijte jej vodou. Přiveďte k varu tak, aby se postupně rozpouštěl. Jakmile cukr o konzistenci medu začne lehce zrzavět až hnědnout a lehce kouřit, zalijte jej smetanou. Nepřestávejte míchat a zahřívat. Asi po 3 minutách, kdy bude omáčka připomínat salko, je hotovo. Lehce vychladlou bábovku vyklopte, přelijte karamelovou omáčkou a posypte oříšky.

Jablečný koláč se švestkami
Suroviny:
5 ks větších jablek
5 ks švestek
250 g hladké mouky
100 g másla
1 sáček prášku do pečiva
1 vejce
3 lžíce moučkového cukru
lžíce citronové šťávy
2 lžíce cukru
lžička skořice

Postup:
Nejdříve si připravte lehce lepivé těsto. Smíchejte mouku, máslo, prášek do pečiva, vejce, moučkový cukr a citronovou šťávu. Z hotového těsta 1/3 odtrhněte a ponechte stranou. Zbylé těsto rozprostřete a vmačkejte do předem vymaštěné a vysypané dortové formy – a to nejen na dno, ale i po stranách. Jablka rozkrájejte na tenké plátky a švestky na menší kostičky. Bohatě jimi poklaďte těsto. Ovoce zasypte cukrem a skořicí. Ze zbylého těsta vyválejte tenké plátky a poklaďte je na ovoce do tvaru mřížky. Koláč pečte zhruba 30 až 40 minut na 180 stupňů, dokud mřížka nezezlátne. Hotový koláč poprašte moučkovým cukrem a podávejte třeba se zmrzlinou.

Švestkový koláč s medem
Suroviny:
10 ks švestek
250 g hladké mouky
100 g bílého jogurtu
½ sáčku prášku do pečiva
2 žloutky
1 vanilkový cukr
50 g cukru
lžička skořice
špetka soli
3 lžíce medu

Postup:
Z mouky, jogurtu, prášku do pečiva, žloutků, soli a cukrů si vypracujte měkké těsto, které vmačkejte do předem vymazané a vysypané formy. Omyté švestky vypeckujte a nakrájejte na měsíčky. Úhledně je pak vyskládejte na těsto. Posypte je skořicí a přelijte medem. Pečte zhruba 30 minut na 180 stupňů do zlatavé barvy těsta.

Dýňové muffiny s čokoládou a oříšky
Suroviny:
250 g dýně Hokkaido
200 g hladké mouky
2 vejce
100 g cukru
2 lžíce medu
100 ml oleje
50 ml mléka
½ sáčku prášku do pečiva
lžička perníkového koření
lžička mleté skořice
hrst čokoládových kuliček
hrst mletých vlašských ořechů

Postup:
Dýni omyjte a nakrájejte na malé kostičky. Ty upečte doměkka a poté rozmixujte na hladké pyré. V míse si vyšlehejte vejce s cukrem a do směsi pak postupně přidejte všechny ingredience. Hotovým těstem naplňte formy na muffiny do dvou třetin. Pečte je na 180 stupňů přibližně 20 minut.

Koláč s pošírovanými hruškami, tvarohem a mandlovými lupínky
Suroviny na těsto:
6 ks větších hrušek
250 g hladké mouky
100 g másla
1 sáček prášku do pečiva
1 vejce
5 lžic cukru

Suroviny na náplň:
250 g měkkého tvarohu
1 vejce
½ sáčku vanilkového pudinku
2 lžíce cukru

Pošírované hrušky:
100 ml bílého vína
200 ml vody
2 lžíce třtinového cukru
lžička mleté skořice
lžička mletého zázvoru
1 hvězdička badyánu
hrst mandlí

Postup:
Nejdříve se vrhněte na hrušky. Ty oloupejte, rozpulte, zbavte jádřinců a vložte do vroucí vody s vínem, třtinovým cukrem, skořicí, zázvorem a badyánem. Vařte velmi mírně zhruba 10 minut. Pak hrušky vyjměte a nechte zchladit. A můžete se pustit do těsta.

Smíchejte mouku, máslo, prášek do pečiva, vejce a cukr. Hotové těsto důkladně vmačkejte do předem vymaštěné a vysypané formy i po stranách. Na těsto přidejte vrstvu tvarohu promíchaného s vejcem, cukrem a pudinkem. Navrch úhledně poskládejte na tenké plátky rozkrájené hrušky. Pečte zhruba 30 až 40 minut na 180 stupňů, dokud okraje nezezlátnou. Hotový koláč posypte mandlemi.

Foto: archiv Bio