Každá druhá vědkyně se setkala se sexuálním obtěžováním
Téma sexuální obtěžování rezonuje ve společnosti a není tomu jinak ani ve vědeckém prostředí, kde tuto problematiku zkoumala nadace L‘Oréal ve své studii. Její výsledky byly představeny na panelové diskuzi u příležitosti vyhlášení laureátek 17. ročníku talentového programu L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.
Počet vědkyň v České republice stagnuje a mezi zeměmi Evropské unie se umisťujeme na jednom z posledních míst. Příčin odchodu žen z výzkumu existuje několik: ať už složitý návrat po mateřské dovolené nebo genderové stereotypy a předsudky.
„Nadace L‘Oréal ve spolupráci s UNESCO pracuje na posílení postavení žen ve vědě pomocí programu For Women In Science již 25 let. V České republice je program znám jako L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě a od roku 2006 ocenil 47 vědkyň. Jsme si vědomi nízkého zastoupení žen v české vědě a nechceme, aby jejich odliv byl ještě větší. Domníváme se, že k opuštění oboru by nedocházelo v prostředí, které bude inkluzivní
a bude každého respektovat. Z tohoto hlediska je otázka sexismu a sexuálního obtěžování velkým problémem, což také dokládají výsledky studie Nadace L‘Oréal,“ prohlásil Petr Štěpánek, ředitel pro vědu společnosti L‘Oréal.
Ze studie, do které se zapojilo 5 200 vědeckých pracovníků ve 117 zemích, vyplývá, že 49 % vědeckých pracovnic se osobně setkalo se sexuálním obtěžováním na svém pracovišti. Téměř polovina datovala sexuální obtěžování do posledních pěti let a více než polovina dotázaných přiznala, že tento zážitek měl negativní dopad na jejich pokračování ve vědecké kariéře.
| 49 % VĚDECKÝCH PRACOVNIC uvedlo, že se osobně setkalo se sexuálním obtěžováním na svém pracovišti, tj. každá druhá vědkyně. |
Téměř POLOVINA obětí uvedla, že k sexuálnímu obtěžování došlo během POSLEDNÍCH PĚTI LET; téměř čtvrtina obětí byla obtěžována v posledních dvou letech. | Podle 65 % Z NICH mělo to, co zažily, NEGATIVNÍ DOPAD na jejich oddanost vědě a na jejich kariéru. Jedna ze čtyř obětí se na svém pracovišti necítila bezpečně. |
| Avšak pouze POLOVINA obětí sexuálního obtěžování o tom DOKÁZALA PROMLUVIT, z toho pouze jedna z pěti obětí přímo ve své instituci. | 7 z 10 VĚDCŮ A VĚDKYŇ se domnívá, že o genderově podmíněném a sexuálním násilí ve výzkumu se dostatečně nemluví. |
2/3
DOTAZOVANÝCH OSOB mrzí, že neexistují dostatečná a účinná opatření k prevenci nebo k boji proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti. |
Výsledky této studie potvrzují též zjištění projektu Horizontu 2020 UniSAFE, na kterém se podílí také NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Průzkum probíhal na univerzitách v patnácti evropských zemích včetně ČR a zúčastnilo se ho více než 42 000 respondentů a respondentek. „S nějakou formou genderově podmíněného násilí mělo zkušenost 62 % účastníc a účastníků výzkumu, ale pouze 13 % osob tuto skutečnost nahlásilo. Tento fakt ukazuje, že problém je nutné řešit systémově a nastavit pro univerzity a instituce konkrétní procesy, které se zaměří nejen na to, jak v takové situaci reagovat, ale také jak jí předcházet,“ uvedla Marcela Linková, vedoucí výzkumného oddělení NKC – gender a věda.
O změnu a snížení počtu případů obtěžování především ve vědeckém sektoru usiluje také Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace ČR. „V budoucnu by instituce měly získávat finanční prostředky i na základě toho, zda mají nastaveny vhodné procesy a postupy v oblasti lidských zdrojů, včetně genderové rovnosti. Pokud budou chtít vedoucí vědeckých organizací získat dobré hodnocení v oblasti rozvoje lidských zdrojů, budou nuceni tyto postupy zavést,“ řekl Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, výzkum
a inovace.
Odliv vědkyň z oboru ovlivňuje také rodičovská dovolená. Právě v tomto stadiu vysoký počet žen vědu opouští. Problémem je nejen celkové nastavení systému hodnocení, ale též předsudky ve společnosti. „Vědkyně-matka velmi často nebývá považována za stoprocentní vědkyni, jelikož se nemůže plně soustředit na vědu. Toto je základní stereotyp a předsudek, který mezi vedoucími týmů a institucí vůči vědkyním bohužel stále panuje,“ komentovala problematiku návratu do výzkumu po rodičovské pauze Marcela Linková.
Instituce a firmy by měly přinášet podmínky, které umožní nejen ženám-vědkyním plnohodnotný výkon práce i po rodičovské dovolené. Právě nadace L‘Oréal se snaží pomocí finanční výhry zajistit vítězkám možnost, aby mohly například pokrýt péči o dítě nebo jinak libovolně využily tyto prostředky. Cílem je především udržet vědkyně ve vědě.
O projektu L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě ve světě
Nadace L‘Oréal podporuje ženy po celém světě, dává jim možnost utvářet svou budoucnost a měnit společnost k lepšímu. Zaměřuje se na tři hlavní oblasti: vědecký výzkum, inkluzivní krásu a opatření v oblasti klimatu. Talentový program L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě byl založen v Paříži v roce 1998 za účelem podpory žen-vědkyň. Program si klade za cíl oceňovat úspěchy již etablovaných vědkyň a vliv jejich odborné činnosti na současnou společnost, ale rovněž poskytovat podporu mladým vědkyním na počátku kariéry. Od svého vzniku se postupně rozšířil do mnoha států světa a vyznamenal více než 3 900 žen ze 110 zemí.
L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice
V České republice byl projekt realizován poprvé v roce 2006 a každoročně oceňuje nadějné vědkyně, vybrané odbornou porotou. Soutěž je zároveň podpořena spoluprací s Akademií věd České republiky. Od zahájení projektu v České republice získalo toto ocenění již 47 talentovaných žen-vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši přes 10 milionů korun.
Zdroj a foto: L‘Oréal-UNESCO
