Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Darování vajíček a spermií je přísně anonymní. Jsou však informace, které se budoucí rodiče o dárci dozvědí

Darování pohlavních buněk je v České republice ze zákona přísně anonymní. Reprodukční kliniky zajišťující dárcovské programy tak nemohou dárkyně vajíček či dárce spermií s jejich příjemci propojit, a to ani v případě, kdy by obě strany souhlasily, či dokonce chtěly. Přesto existují informace, jež nastávající rodiče o svém dárci dostanou. Které to jsou?

Reprodukční medicína a její metody se vyvíjejí kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Vlastní miminko tak dnes mohou mít i páry, jimž by se to ještě v poměrně nedávné době nepovedlo. I tak stále existují dvojice, které potomka z vlastních pohlavních buněk – vajíček či spermií – mít zkrátka nemohou. Pro tyto budoucí rodiče existuje naděje v podobě využití buněk darovaných.

Dárcem se člověk stane, rozhodne-li se zapojit do dárcovského programu reprodukční kliniky. Přesto, že je dárcovství anonymní, některé informace jsou pro zájemce o buňky důležité. Vždy jde ale o takové, z nichž není za žádnou cenu možné identifikovat, kdo vajíčka či spermie klinice poskytnul.

Zdravotní stav
Zdravotní stav dárce se příjemci dozvědí nepřímo, výběr vhodných dárců totiž vždy podléhá přísným kritériím. „Každý zájemce o darování prochází přísným ‚výběrovým řízením‘, při kterém zjišťujeme, je-li zdravý, netrpí žádnými psychickými obtížemi, zda nemá v rodině genetickou zátěž nebo není přenašečem nějaké genetické vady. Také nás zajímá, jestli neužívá návykové látky či zda netrpí sexuálně přenosnou nemocí,“ uvádí Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. „U ženy dárkyně rovněž přihlížíme k tomu, jaké je její celkové reprodukční zdraví a plodnost,“ dodává.

Jak probíhá vyšetření plodnosti na reprodukční klinice? Obavy jsou zbytečné
Výběr dárkyň a dárců se poté uskuteční v několika fázích. Celý proces začíná vyplněním dotazníku. Pokud je vše v pořádku, zájemce kontaktuje koordinátorka. Následují konzultace na klinice a u muže současně odběr vzorku spermií, který bude posléze laboratorně vyšetřen.

Odběr u ženy-dárkyně je pochopitelně složitější, proto mu předchází důsledná lékařská kontrola – gynekologická prohlídka, odběr krve a stanovení hormonálního profilu včetně hormonu antimülleriánského (AMH), který odhalí, jakou má žena zásobu vajíček. Také se provede velmi pečlivé genetické vyšetření, při němž se zjišťuje i takzvaná kompatibilita s partnerem příjemkyně, tedy s budoucím otcem. Po odběru je pak testována též kvalita samotných vajíček.

„V každém případě je tento proces přínosný i pro dárce a dárkyně. Buď se dozvědí, že mohou darovat, protože jsou zcela v pořádku, nebo od nás v případě nepříznivých výsledků dostanou podrobný rozbor svého stavu a další nezbytná doporučení,“ dodává odbornice na reprodukční medicínu.

Přibližný věk a minimální vzdělání
Obdobné jako u zdravotního stavu je to s věkem či vzděláním. Obě tyto informace jsou však pouze přibližné. Darování pohlavních buněk je v Česku omezeno na základě věku, proces lze podstoupit až po dovršení dospělosti, tedy od 18 let. V případě žen je zákonem dána horní hranice 35 let, u mužů pak 40 let. „U nás na klinice přesto preferujeme věk o něco nižší. Ženy-dárkyně přijímáme do 33 let, dárce spermií do 35 let. Kvalita buněk po dosažení tohoto věku totiž začíná pomalu, ale znatelně klesat,“ popisuje ředitelka reprodukční kliniky Veselá.

Přestože zákon nestanovuje minimální vzdělání, je obvyklé, že kliniky u svých dárců vyžadují alespoň ukončenou střední školu.

Vzhled, povaha i krevní skupina
Genetika je neúprosná, a tak se děti zpravidla podobají svým rodičům. Aby děťátko počaté z cizí buňky nebylo úplně jiné než zbytek rodiny, vybírá se vhodný dárce pro budoucí rodiče na základě jejich preferencí. „Snažíme se hledat maximální shodu, co se týče viditelných znaků, jako je barva vlasů a očí či výška, ale je možné se zaměřit také na povahové rysy a zájmy,“ podotýká Kateřina Veselá. „Pokud si to žadatelský pár přeje, vybíráme dárce tak, aby se podle pravidel dědičnosti shodovala i krevní skupina a Rh faktor,“ uzavírá lékařka.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *