O české talentované studenty je ve světě zájem. Mít talent ale nestačí

Diplom z prestižní celosvětově uznávané školy otevírá studentům dveře mnoha možností. Mohou se realizovat na akademické půdě v rámci zájmových skupin či výzkumů. Mohou počítat se zajímavou praxí a následně se uplatnit ve špičkách daného oboru. Své o tom ví tři absolventi Nového PORGu, Kryštof Latka, Šimon Skoumal a Otakar Kořínek. Všichni tři uspěli v přijímacím řízení na prestižní univerzity a v září odlétají do USA, aby si splnili sen.

Kryštof Latka bude studovat na University of California, Los Angeles. „Momentálně váhám mezi zaměřením na Computer Engineering a Computer Science. Oba obory jsou si velmi podobné a zabývají se převážně programováním a využitím počítačů. Zatímco studenti Computer Engineering se v pokročilejších letech studia učí především o hardwaru, Computer Science se zaměřuje na software,“ vysvětluje Kryštof Latka.

Šimona Skoumala přijali na Columbia University, nastoupí zde na obor Mechanical Engineering, zajímá se ale i o jiné oblasti. „Americký univerzitní systém je neskutečně flexibilní. První rok si mohu vyzkoušet klidně dva obory a až poté se pro jeden rozhodnout. Navíc společně s hlavním oborem mohu studovat i jeden vedlejší. Od toho si slibuji, že se krom mechaniky budu moct zaměřit i na další mé zájmy, jako jsou ekonomie a finance,“ popisuje Šimon Skoumal.

Otakar Kořínek nastoupí v září na Wharton School of the University of Pennsylvania. „Já si obor budu vybírat až po dvou letech studia. Ale již teď jsem si poměrně jistý, že to budou finance. Přemýšlím také o tom, že bych studoval dva obory současně, v takovém případě by tím druhým byl Computer Science,“ říká Otakar Kořínek.

Chcete zkusit americkou univerzitu? Přijímačky nečekejte, klíčová je přihláška
Přijímací řízení amerických univerzit se od těch českých velmi liší. Uchazeč neskládá přijímací zkoušku, ale podává přihlášku, která se skládá z mnoha částí. Jedním z předpokladů pro přijetí na tyto prestižní americké univerzity jsou dosavadní perfektní studijní výsledky. Zásadní ale je, jak je uchazeč aktivní v osobním životě, jaké má zájmy, co vše doposud dokázal a jakou má pro studium na dané univerzitě motivaci.

Každý uchazeč musí v přihlášce doložit úspěšné složení několika mezinárodních zkoušek a testů, získané pochvaly a ocenění, výsledky ze soutěží a olympiád. „Na samotné přijímací řízení jsem se nijak speciálně nepřipravoval. Důležité bylo totiž to, jak jsem strávil poslední čtyři roky mého života, a odprezentovat je tak, abych zaujal,“ popisuje Otakar Kořínek.

Esej – nejtěžší, ale nejdůležitější
Všichni tři studenti se shodují v tom, že nejnáročnější pro ně bylo vypracovat esej. „Esej mi zabrala rozhodně nejvíc času z celého přijímacího řízení. Musel jsem v ní odpovědět například na otázky, jakým způsobem jsem schopen přispívat do různých komunit a čerpat z nich, co mě zajímá na oboru, který chci studovat, proč chci na univerzitě studovat apod.,“ říká Šimon Skoumal.

Mimoškolní aktivity jsou stejně důležité jako studium
Kryštof, Šimon i Otakar museli prokázat, že i ve volném čase pracují na tom, aby se rozvíjeli. Všichni se aktivně zapojují do školních spolků a své znalosti prohlubují i mimo školu.

„Založil jsem neziskovou organizaci Vervit, jejímž cílem je naučit seniory lépe pracovat s počítači a mobilními telefony. V patnáctičlenném týmu jsme za rok zveřejnili téměř 80 videí, které mají dohromady přes 26 000 zhlédnutí, vytvořili jsme webové stránky a naprogramovali mobilní aplikaci. Ve volném čase se věnuji ekonomii a investování. Jsem členem spolku ECONET a Novy PORG Investment Society, kde analyzujeme různé společnosti a spravujeme investiční portfolia. Jsem také součástí školního robotického týmu, s nímž jsme se posledních několik let věnovali stavbě robota a následně s ním soutěžili na FRC v USA,“ říká Šimon Skoumal.

„Minulé léto jsem absolvoval stáž na stavební fakultě ČVUT. Spolupracoval jsem na výzkumu uplatnění strojového učení při rekonstrukci materiálových mikrostruktur. Dlouhodobě se zapojuji do neziskového projektu Vervit. Na Novém PORGu jsem byl součástí robotického týmu a investičního spolku Novy PORG Investment Society,“ popisuje Kryštof Latka své aktivity a zájmy, které mu otevřely dveře do UCLA.

Otakar Kořínek tráví letošní prázdniny v Rockaway Blockchain Fund. „Analyzujeme investiční příležitosti ve světě blockchainu. Vymýšlení investičních strategií a analyzování trhů je mou hlavní a nejoblíbenější volnočasovou aktivitou. Krom toho vedu spolek ECONET, starám se o jeho hladký chod, pořádám setkání s českými ekonomy a finančníky a sháním partnery.“

A co po studiu?
Absolventi zahraničních univerzit získávají zkušenosti, které jim otevírají dveře u mnoha potenciálních zaměstnavatelů a špiček v daných oborech. „Vedle jazykové vybavenosti, bohaté praxe, znalosti mezinárodního prostředí a zajímavých kontaktů mají tito studenti jeden zásadní benefit. Prokázali totiž velkou odvahu, nebáli se a vydali se do neznámého prostředí, mezi neznámé lidi, a navíc museli obstát ve velké konkurenci. Už jen to dokazuje, že jsou to cílevědomí lidé, kteří chtějí dosáhnout toho, co si předsevzali. A to jsou vlastnosti, které ocení každá firma,“ říká Jan Brázda, zakladatel společnosti Constellation.

„Nejraději bych se věnoval výzkumu uplatnění umělé inteligence a strojového učení při řešení dlouhotrvajících problému v nejrůznějších odvětvích jako medicína, bezpečnost nebo efektivní využití energie. Konkrétně by mě zajímalo například uplatnění strojového učení v neurovědě při analýze kognitivních procesů,“ vysvětluje Kryštof Latka. Šimon Skoumal se rozhoduje mezi strojním inženýrstvím, leteckým inženýrstvím a informatikou. Chtěl by se podílet na vesmírném výzkumu a kolonizaci okolního vesmíru. Otakar Kořínek se chce živit investováním či tvorbou veřejných politik.

Foto: Archiv studentů